LETNÍ SVĚTOVÉ UNIVERZITNÍ HRY
Světové univerzitní hry – SUH (dříve Světová Univerziáda – SU) jsou pravidelnou mezinárodní vysokoškolskou sportovní událostí, jejíž hlavním organizátorem je FISU – Mezinárodní federace univerzitního sportu (International University Sports Federation). Světové univerzitní hry se konají každé 2 roky a mají dvě části – zimní (ZSUH) a letní (LSUH).
O minuté šestce a oslavách jako pořádní Češi
O minuté šestce a oslavách jako pořádní Češi 8. srpna 2023 | cz.basketball Dvacet hodin na cestě strávili čeští basketbalisté při návratu ze zlaté univerziády...
Česká výprava přivezla z univerziády 12 medailí a skončila na krásném 14. místě v medailovém pořadí!
Česká výprava přivezla z univerziády 12 medailí a skončila na krásném 14. místě v medailovém pořadí! Basketbalisté se zlatými medailemi. Foto:...
Přehled 10. den: Veslařka Šantrůčková si dojela pro zlato, basketbalisté vyhráli univerziádu!
Přehled 10. den: Veslařka Šantrůčková si dojela pro zlato, basketbalisté vyhráli univerziádu! Basketbalisty čeká boj o zlato! Foto: Martin Boška Dnešní...
Přehled 9. den: Stříbro pro chodkyni Martínkovou a tenisty Jermáře a Sklenku, gymnastka Ponížilová má bronz za přeskok Stříbrná chodkyně...
Přehled 8. den: Tenisté i basketbalisté jdou do finále, den plný veslování uzavřeli plavci!
Přehled 8. den: Tenisté i basketbalisté jdou do finále, den plný veslování uzavřeli plavci! Basketbalisty čeká semifinále proti Argentině. Foto:...
ZÁKLADNÍ INFORMACE O UNIVERZITNÍCH HRÁCH
Jedná se počtem účastníků o akci větší než samotné Olympijské hry, pokud zrovna není omezen počet účastníků například vzhledem ke kapacitě pořadatelské země či města tak, jak tomu bylo v italské Neapoli 2019 (náhradník za Rio de Janeiro).
Program letní univerziády zahrnuje 13 povinných sportů a další volitelné sporty (cca 3), které vybírá hostitelská země. Podle statistik bylo rekordní účasti dosaženo během univerziády v Shenzhenu (Čína) v roce 2011 – 10.622 účastníků, univerziády v Daegu (Jižní Korea) v roce 2003 se účastnilo 174 zemí.
Od ledna 2020, kdy FISU představilo nové logo, zároveň přejmenovalo Univerziády na Světové univerzitní hry. Poslední Letní světová univerziády se konala v již zmiňované Neapoli v Itálii v roce 2019.
PODMÍNKY ÚČASTI
Pro soutěž platí věkové omezení – sportovci musí být ve věkovém rozmezí 17 – 25 let, a musí mít platné potvrzení o studiu na vysoké škole.
SEZNAM POŘADATELSKÝCH ZEMÍ A MĚST LETNÍCH SVĚTOVÝCH UNIVERZIÁD A UNIVERZITNÍCH HER
Letní univerziády:
1959 – Turín, Itálie – 1. Letní světová univerziáda
1961 – Sofie, Bulharsko
1963 – Porto Alegre, Brazílie
1965 – Budapešť, Maďarsko
1967 – Tokio, Japonsko – 5. Letní světová univerziáda
1970 – Turín, Itálie
1973 – Moskva, Sovětský svaz
1975 – Řím, Itálie
1977 – Sofie, Bulharsko
1979 – Ciudad de México, Mexico – 10. Letní světová univerziáda
1981 – Bukurešť, Rumunsko
1983 – Edmonton, Kanada
1985 – Kóbe, Japonsko
1987 – Záhřeb, Jugoslávie
1989 – Duisburg, Německo – 15. Letní světová univerziáda
1991 – Sheffield, Spojené království
1993 – Buffalo, Spojené státy americké
1995 – Fukuoka, Japonsko
1997 – Sicílie, Itálie
1999 – Palma de Mallorca, Španělsko – 20. Letní světová univerziáda
2001 – Peking, Čína
2003 – Daegu, Jižní Korea
2005 – Izmir, Turecko
2007 – Bangkok, Thajsko
2009 – Bělehrad, Srbsko – 25. Letní světová univerziáda
2011 – Shenzhen, Čína
2013 – Kazaň, Rusko
2015 – Gwangju, Jižní Korea
2017 – Tchaj-pej, Čínská republika
2019 – Neapol, Itálie – 30. Letní světová univerziáda
Letní světové univerzitní hry:
2023 – Chengdu, Čína – 31. Letní světové univerzitní hry
2025 – Porýní-Porúří, Německo
HISTORIE SVĚTOVÝCH UNIVERZITNÍCH HER (UNIVERZIÁD)
Historie této soutěže se začala psát již na začátku 20. let 20. století. V roce 1923 zorganizoval tehdejší Sportovní výbor mezinárodní konfederace studentů tzv. Světové univerzitní hry (International Universities Championship) v Paříži pod záštitou UNEF (Union Nationale des Étudiants de France). Prvního ročníku se zúčastnilo deset zemí a program byl sestaven jen z atletických disciplín. Do roku 1939 bylo uspořádáno nejen dalších osm letních, ale také šest zimních celosvětových akcí. Ženy se mohly soutěží zúčastnit poprvé v roce 1930 v německém Darmstadtu.
Druhá světová válka neumožnila konání dalších ročníků. V roce 1946 vznikl v Praze Mezinárodní svaz studentstva (MSS) a o rok později tento svaz zorganizoval devátý ročník světových univerzitních her v Paříži. Osmý ročník zimních světových univerzitních her se pak konal v Davosu. Rok 1948 přinesl organizační rozštěpení především z politických a mocenských důvodů. Tento fakt vedl ke vzniku Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU). V letech 1949 – 1956 organizovaly MSS a FISU mezinárodní soutěže odděleně.
Poprvé se název „univerziáda“ jakožto kombinace slov „univerzita“ a „Olympiáda“ objevil v roce 1959, kdy se konaly letní hry v italském Turíně. Od roku 1959 se pořádají letní univerziády od roku 1960 pak univerziády zimní. Od roku 1981 se konají letní i zimní hry vždy ve stejný rok. Program univerziád je velmi podobný s programem olympijských her.
Od roku 2020, kdy FISU představilo své nové logo a novou image světové federace, byly Univerziády přejmenovány na Světové univerzitní hry. Poslední Zimní světová univerziáda se tak koná v Lucernu ve Švýcarsku v lednu 2021 a poslední Letní světová univerziády se konala v Neapoli v Itálii v roce 2019.
Chengdu 2021 (2023)
| zlato | Vilém Stráský | atletika | desetiboj | MU | |
| zlato | družstvo M | basketbal | |||
| zlato | Matěj Rampula | střelba | 25m Rapid Fire Pistol Men (rychlopalná pistole) |
ZČU | |
| zlato | Anna Šantrůčková | veslování | W1x | UK | |
| stříbro | Eliška Martínková | atletika | 20 km chůze | UK | |
| stříbro | Veronika Schejbalová, Pavel Schejbal | střelba | 10m Air Pistol Mixed Team (vzduchová pistole) |
ZČU | |
| stříbro | Jan Jermář, Victor Andrés Sklenka | tenis | čtyřhra M | ||
| bronz | Barbora Malíková | atletika | 400m | Virginia Polytechnic Institute and State University | |
| bronz | Dominika Ponížilová | sportovní gymnastika | přeskok | UTB | |
| bronz | Jiří Přívratský | střelba | 50m Riffle 3 Positions Men (třípolohová puška) |
ZČU | |
| bronz | Pavel Schejbal | střelba | 10m Air Pistol Men (vzduchová pistole) |
ZČU | |
| bronz | tým Ž | Veronika Blažíčková, Sára Karasová, Kateřina Štefánková | střelba | 50m Riffle 3 Positions Team Women (třípolohová puška) |
Neapol 2019
Taipei 2017
Gwangju 2015
| zlato | Libuše Jahodová | střelba | skeet |
| zlato | Libuše Jahodová, Jitka Pešková, Barbora Šumová | střelba | skeet družstvo |
| zlato | Kristiina Mäki | atletika | 5000m |
| stříbro | Barbora Závadová | plavání | 400PZ |
| stříbro | Gabriela Vognarová | střelba | vzduchová puška |
| stříbro | Simona Baumrtová | plavání | 200Z |
| bronz | Martina Moravčíková | plavání | 200P |
| bronz | Jan Tesař | atletika | 400m |
| bronz | Irena Šedivá | atletika | oštěp |
Kazaň 2013
| zlato | Lukáš Krpálek | judo | 100 kg |
| zlato | Lukáš Krpálek | judo | open |
| zlato | Tomáš Nýdrle | střelba | skeet |
| stříbro | Jitka Antošová | veslování | W1x |
| stříbro | Martin Dvořák, Jan Přívara, Radim Sedláček | střelba | trap družstvo |
| stříbro | Jaroslav Radoň, Filip Dvořák | kanoistika | C2 200m |
| stříbro | Jaroslav Radoň, Filip Dvořák | kanoistika | C2 500m |
| stříbro | Jaroslav Radoň, Filip Dvořák | kanoistika | C2 1000m |
| stříbro | Petra Chocová | plavání | 50P |
| bronz | Alexander Jurečka | judo | 90 kg |
| bronz | Pavel Petřikov | judo | 66 kg |
| bronz | Pavel Světlík | střelba | vzduchová pistole |
| bronz | Vojtěch Ruso, Dan Drahokoupil, Tomáš Janda, Radek Miškovský | kanoistika | K4 200m |
| bronz | Kateřina Vaňková | tenis | dvouhra |
| bronz | Jakub Tomeček | střelba | skeet |
| bronz | Tomáš Nýdrle, Jakub Tomeček, Jakub Novota | střelba | skeet družstvo |
Shenzhen 2011
Bělehrad 2009
| zlato | Jiřina Ptáčníková | atletika | skok o tyči |
| stříbro | Jana Korešová | atletika | sedmiboj |
| bronz | Jaromír Ježek | judo | kata -81 kg |
| bronz | David Dubský | judo | kata -66 kg |
| bronz | Nikola Fraňková | tenis | dvouhra |
| bronz | Michal Rubáček | plavání | 100M |