Zahrát si proti bráchovi je můj životní sen, říká Michal Provod ze ZČU před finále

 

Do play-off vletěl tým Západočeské univerzity vedený Jaroslavem Kovaříkem ve formě a už 22. listopadu si na půdě severočeského Liberce zahraje proti domácímu týmu své druhé finále Univerzitní fotbalové ligy, ve kterém bude chtít po prohře s Karlovkou v úvodním ročníku poprvé uspět. Před samotným večerem potvrdili Západočeši parádní výkony na Světovém meziuniverzitním šampionátu v Paříži, odkud přivezli stříbrné medaile. Lví podíl na tom měl také jeden z klíčových hráčů Michal Provod, rychlonohý střelec si ve dvou utkání play-off připsal celkem tři branky. Fotbalový um mají s bratrem Lukášem, který je tahounem sešívaných, společný.

Jak se těšíte na finále a jaký čekáte zápas? Myslíte, že budou oba týmy v plné síle?

Těším se opravdu hodně. Do Liberce by mělo dorazit spoustu fanoušků, bude to mít pořádnou atmosféru a náboj. Zápas vysílá ČT Sport Plus a od začátku byl náš cíl si ho zahrát. Jde o všechno, takže čekám nabitou sestavu obou týmů, především Liberec bude mít určitě to nejlepší, co má, hraje přeci jen doma. My ale chceme domácímu týmu překazit radost a vybojovat titul!

Přípravu na zápas jste měli bezpochyby zajímavou. Vycestovali jste do Paříže na Světový meziuniverzitní šampionát, kde jste v mezinárodní konkurenci došli do finále a vybojovali bronz. Jaký to byl turnaj?

Lepší přípravu jsme si určitě nemohli přát. Byl to pro nás obrovský zážitek, turnaj měl velkou úroveň a je to parádní úspěch. Poměřili jsme síly s týmy z celého světa, pomohlo nám to se ještě více sehrát a vytvořit ještě lepší partu. Před finálem jsme skvěle připraveni a chceme další úspěch – tentokrát titul!

Jaký čekáte zápas proti Liberci zápas?

Myslím, že to bude neskutečně vyhecované. Jde o titul! Liberec je v soutěži nováčkem a budeme s ním hrát poprvé, a o to zajímavější to pro nás bude. Bude to pro nás svátek a zápas sezony, každý necháme na hřišti maximum, protože nechceme pohár nechat na severu. Na zápas určitě pozvu i bráchu, uvidíme, jak to bude mít s časem. Třeba dorazí!

Nyní působíte v divizním SK Petřín Plzeň, jaká byla vaše předchozí fotbalová cesta?

Já jsem hrával odmalička na Slovanech na Smíchově, potom si mě vybrala Viktorka, kde jsem byl dva roky. Pak jsem ale přešel ve čtrnácti do Petřína, kde hraju až do teď. Je to klub mého srdce. Hrával tam i brácha a myslím, že žádnou změnu nepotřebuju, je tam super parta, máme dobré trenéry i zázemí, nemám si na co stěžovat.

Kromě studia ještě učíte tělocvik. Hrajete i nějakou soutěž s vaším gymnáziem?

Máme různé soutěže a mnoho sportů. Já jsem tam nováčkem, takže tohle zatím obstarávají starší a zkušenější kolegové. Trenérem bych asi nedokázal být, to přiznám rovnou.

Zkusil jste hrát i futsalovou univerzitní ligu?

Jednou jsem to byl zkusit, ale jsem spíš sprintový hráč, pro mě je futsalové hřiště malé (směje se).

Máte porovnání s divizní úrovní, kam byste zařadil kvalitu univerzitní fotbalové ligy?

Když jsme hráli s Ostravskou univerzitou, tak kluci říkali, že je to jako divize. Je to tým od týmu a záleží také na tom, jak se to nakonec sejde.

Bratr Lukáš, fotbalista prvoligové Slavie, je ambasadorem Univerzitní fotbalové ligy. Bavili jste se spolu o tom?

My se bavíme o každém zápase, který hrajeme. Na zápas se zatím podívat nebyl, má to s časem přece jenom složité. Na normální zápasy se ale chodívá. Třeba mu to teď vyjde na finále.

V termínu letošních akademiček jste jste hráli MOL Cup s Mariánskými Lázněmi . Mrzelo vás, že to nevyšlo vítězně?

Mrzelo mně to, navíc jsem ještě kvůli zranění nedohrál předchozí kolo s Robstavem. Před zápasem s Mariánskými Lázněmi jsem měl jen dva tréninky, dostával jsem se do toho těžce. Byli jsme blízko toho, abychom postoupili mezi top 32 týmů. To by bylo hezké se tam dostat.

Chvíli to vypadalo, že jste si v případě postupu mohli zahrát proti Slavii, i když pak se nevydařený los přelosoval… Jaké by to bývalo bylo zahrát si proti bratrovi ve Slavii?

To je můj životní sen! Zahrát si s ním za nějaký klub, nebo proti němu! Jak vylosovali Mariánským Lázním Plzeň, tak jsem si říkal, že to třeba přijde příští rok.

S Viktorkou Plzeň jste už hráli v přípravě, jaký to byl pro váš tým zážitek?

Byli na začátku přípravy, hodně hráčů zraněných a jiné šetřili. Snažili jsme se hrát co nejlépe, prohrávali jsme 1:2, pak nám ale z brejku utekli a rozhodli. Ale myslím si, že všichni byli s výsledkem spokojení.