Krpálek zazdil medaili z univerziády. Otevírá vlastní judistickou akademii

1. září 2022 | iDnes.cz/sport | www.idnes.cz/sport

V posledních týdnech toho měl dost. Vybíral logo, ladil webové stránky, nastavoval ceníky. Taky řezal a nosil trámy, postavil i vlastní zeď. Lukáš Krpálek jednoduše pomáhal, s čím se dalo. Teď ve sportovním areálu Rokytka otevírá svou vlastní judistickou akademii. A plánuje, jak se po nepříjemném zranění vrátí na tatami.

Autor: Krpalek academy, Pavel Lebeda (sport-pics.com)

Ve středu se dvojnásobný olympijský šampion Krpálek do své nové multifunkční haly vydal znovu.

„Když už zakládám akademii, chtěl jsem se na tom maximálně podílet. A budu chtít i v budoucnu. Chci tady být, co nejvíc to půjde. a trávit tady čas s dětmi, předávat jim zkušenosti. Motivovat je, aby sportovaly, hýbaly se,“ prozradil.

I proto se rozhodl do jedné ze zdí zazdít jednu ze svých medailí.

„Vybral jsem tu z univerziády. Bude to tady taková moje škola, tak jakou jinou medaili bych tady měl nechat?“ usmál se.

Foto: Archiv Lukáš Krpálek na Univerziáda v Kazani 2013

V krabičce nechal i lísteček s tajným vzkazem pro své pokračovatele.

Lukáš Krpálek s medailí z univerziády, kterou zazdil ve své nové hale.

Lukáši, jak moc jste se na stavbě vaší akademie podílel?
Tím, že jsem teď na sobě dva měsíce neměl kimono, využil jsem čas k tomu, abychom dali tu akademii do kupy. Jsem rád, že se to povedlo a že ji můžeme otevřít. Od 1. září se spouští přihlášky a 19. září by měl probíhat první otevřený trénink pro děti.

Jak vás to vlastně napadlo?
Spousta lidí se mě ptala, kdy něco takového založím, protože ke mně chtěli dát děti. Tak věřím, že se to všem bude líbit. Ještě máme před sebou spoustu práce a dodělávek, ale věřím, že to do začátku stihneme.

Jednu ze zdí jste i sám postavil?
Jojo, jedna zeď je mnou postavená. Chtěl jsem taky trochu přiložit ruku k dílu, aby tady ode mě něco zůstalo. Když jsme s tou zdí došli do určité fáze, napadlo nás, že bychom tam mohli zazdít i nějakou medaili jako motivaci pro děti. Tak jsme to udělali.

Zedníci si vás chválili?
Jo, když tady chodili různí pracovníci, vždycky koukali, kdo to tady zdí… Vyptávali se, co tady dělám. Každý den se tu odehrála nějaká vtipná situace.

Autor: Krpalek academy, Pavel Lebeda (sport-pics.com)

Video najdete na: isport.blesk.cz

Cílem je vybudovat tady místo, kde se budou učit malí judisté od nejlepšího českého judisty historie. Je reálné tady vychovat nějakého vašeho nástupce?
Samozřejmě by to bylo hezké. Ale budu rád, když hlavně probudíme v dětech radost ze sportu. Když uvidím úsměv na tváři dětí pokaždé, co sem přijdou, bude to pro mě vítězství. Uděláme maximum pro to, aby byly i úspěšné, ale prioritou je, aby měly radost z toho, že sportují, aby se jim tady líbilo.

Vy sám jste velkou radost v posledních týdnech ze svého zdravotního stavu mít nemohl. Od olympiády jste absolvoval jedinou akci a pak zase víc než dva měsíce nic. Co se stalo?
Už na Grand Prix do Záhřebu jsem odjížděl s tím, že nejsem úplně zdravotně v pořádku. Tři týdny před závodem jsem si na tréninkovém kempu v Poreči natrhl úpon tricepsu. Při rozcvičce před závody jsem si to trochu rozškubl a v zápasech jsem pak byl s jednou rukou nepoužitelný.

Kdy jste zjistil, jak je zranění vážné?
Po návratu do Prahy jsem absolvoval magnetickou rezonanci, tam jsme na to přišli. Čekalo na mě dva měsíce nicnedělání, což nebyl úplně optimální vstup do závodní scény.

Měla ta pauza nějaká pozitiva?
Všechny důležité závody jsou pořád přede mnou. Teď jen doufám, že je to stoprocentně vyléčené a že budu maximálně připravený vrátit se na závodní žíněnku. V půlce října mě čeká mistrovství světa v Uzbekistánu, na které se teď pojedu připravit.

Kam?
Čeká mě týden v Rakousku, potom čtrnáct dní v Japonsku a následně přesun do Uzbekistánu. Po mistrovství ještě spousta dalších turnajů – Grand Slam v Abú Zabí, Grand Slam v Tokiu a na závěr Masters v Jeruzalémě. Tohle všechno bych chtěl v letošním roce stihnout, abych mohl sbírat doby do olympijské kvalifikace, která nám už běží.

Vy jste i přes zranění v Záhřebu obsadil sedmé místo. Věděl o vašem problému někdo?
Věděl o tom akorát Slovák Marius Fízel, se kterým jsem se rozcvičoval a kterému jsem říkal, že mám ruku v háji. Taky bylo vidět, když jsme se ve druhém kole potkali, že toho využil a chtěl mě zmačkat. Ostatní o tom ale nevěděli.

Autor: Krpalek academy, Pavel Lebeda (sport-pics.com)

Teď vás ruka ještě nějak omezuje?
Je to čtrnáct dní, co jsem se vrátil do kimona. Věřím, že už je to dobrý, ale ještě jdu na kontrolu k Pavlu Kolářovi. Uvidíme, jestli už můžu jít do plného zápřahu, ale měl bych.

Neuvažoval jste po té dlouhé pauze ještě o nějakém turnaji před mistrovstvím světa? Abyste byl rozepranější?
Ono těch turnajů moc není, jsou teď fakt jen ty malé a ty jsme ani nezvažovali, takže půjdeme rovnou do šampionátu. Pro mě to bude zároveň vstup do olympijské kvalifikace, ve které potřebuju začít sbírat body.

Jak moc se těšíte na kemp do vašeho milovaného Japonska, kam se dostanete po dlouhé době?
Těším se moc. Jsem rád, že už tam zase můžu jet. Řešili jsme to dlouho, kolem 21. září budu odlétat na 12 dní. Mám z toho fakt radost, dlouhodobě to pro mě byl vždycky přínos, mohl jsem se maximálně připravit na velké akce a doufám, že to teď bude stejné.