Dominik Kafka: „Japonci létali jak šinkanzen“

Museli porazit Japonsko a získat potřebné tři body. Podařilo se a velkou měrou přispěl i útočník Dominik Kafka, který nevypustil jediný souboj a svou tvrdostí znepříjemňoval soupeři hru. Útočník druholigového Frýdku-Místku už vyhlíží souboj s Rusy a věří v úspěch svého týmu.

Japonce jste museli porazit za tři body, což se povedlo. Uvědomovali jste si důležitost utkání?

„Zápas proti Japonsku byl možná jedním z nejtěžších ve skupině. Cítili jsme povinnost zvítězit, ale na druhou stranu jsme si uvědomovali sílu Japonska. Sledovali jsme jejich předešlá utkání, a i když šlo o jejich čtvrtý zápas na turnaji, tak stále létají po ledě jako šinkanzen. Bylo potřeba se připravit jejich rychlost hlavně v obranné fázi. I přes počáteční ztuhlost se nám dařilo dobře bruslit a zvládli jsme to. Japoncům také hodně pomáhalo publikum, které je hnalo s každým náznakem příležitosti. Podařilo se jim v podstatě z ničeho snížit a to Japonce povzbudilo. V bráně však stál skvělý Horváth, který nás podržel. Nebýt jeho, tak utkání mohlo být mnohem dramatičtější. Závěr jsme zvládli i po taktické stránce a připsali si veledůležité tři body.“

Pociťovali jste nervozitu v průběhu zápasu?

„Částečně ano. Měli jsme pasáže hry, kdy nám utíkal puk, někteří přetahovali střídání a na úkor toho se dostavila nervozita. Časem jsme se však uklidnili, hráli dle pokynů trenérů a dostali zápas pod kontrolu. Bohužel jsme hodně faulovali, protože jsme bojovali s výškou japonských hráčů. Mně osobně se snad poprvé v životě stalo, že polovina tmu soupeře byla menší než já (pozn. Dominik Kafka měří 170 cm).“

Tým ukázal velkou odolnost. Je to dobrá zpráva před zápasem s Ruskem?

„Přesně tak. I přes náročný program, kdy hrajeme každý druhý den a nohy těžknout, se tým dokáže semknout a bojovat. Navíc podmínky jsou pro všechny stejné. Rusové budou unavení stejně jako my. Nesmíme si z nich sednout na zadek a hrát od úvodního vhazování do závěrečné sirény.“

Jaký je hlavní úkol před závěrečnou bitvou proti sborné?

„Být zodpovědní. Je třeba to profesionálně a začít u sebe. Udělat si pohodu v týmu, nabrat síly, zregenerovat a v podstatě se připravit dle svého nejlepšího svědomí. „

V zápase jsi nevypustil jediný souboj a Japonci si na tebe na konci utkání trochu vyšlápli. Šel jsi do utkání hodně nahecovaný?

„Můj pád na mantinel byla spíše nešťastná náhoda, narazil jsem krkem na hranu mantinelu, ale naštěstí jsem neutrpěl žádné vážné zranění. Úvod utkání neměl z naší strany dostatečnou šťávu a bylo zapotřebí tým nakopnout a dohrávání soubojů bylo jednou z cest. Mně osobně se zatím úplně bodově nedaří, takže jsem teď trošku v jiné roli, ale pořád se snažím kluky co nejvíce podporovat. Jelikož jsou Japonci menší než já, tak si i více dovolím. Jsem zvyklý hrát proti dvoumetrovým chlapům, takže s menšími Japonci to bylo jinačí. Přeci jen po dobrém souboji se mnohem lépe odchází na střídačku. Tým se zvedl a získali jsme potřebné tři body za výhru 3:1.“