V Hradci Králové se královnou lesa stala Veronika Kubínová

Pět stovek závodníků absolvovalo v Hradci Králové první tři závody Českého poháru MTBO 2019. V proměnlivém počasí se nejlépe dařilo české reprezentantce Veronice Kubínové, studentce Západočeské univerzity v Plzni, která v dámské elitě dokázala vyhrát závod s hromadným startem, zkrácený middle i nedělní klasiku.

Startovní pole čítající více než pět stovek závodníků se dosud podařilo přilákat do tohoto kraje pouze vícedenním či mezinárodním závodům. Počet přihlášených překvapil jak organizátory tak diváky i samotné závodníky.

Masový průlet pískovnou

Hromaďáky jsou pro diváky i závodníky atraktivní svým kontaktním pojetím. Start na louce daleko v lese si však diváci mohli užít až z natočeného videa, protože nikdo jiný než rozhodčí a závodníci se tak daleko z kempu neodhodlal.

Organizátoři zvolili start metodou LeMans – nejrychlejší běžci tedy vyráželi s mapami v zubech do terénu jako první, ale pak se to srovnalo podle toho, jak kdo umí mapovat a rychle šlapat. Na mapě Písečné duny měl každý jednu uzlovku pěkně uprostřed mapy. Pánská elita k tomu navrch dostala ještě jednu přímo v hlavní jámě pískovny, což byl mapově nejzajímavější úsek závodu. Les byl velmi přehledný a na místní rovině se jezdilo opravdu hodně rychle. Nejzrádnější byly kupodivu tlusté čárky: když se totiž čtyřicítkou přiřítíte na křižovatku, kde čekáte podobně rychlou cestu křížem, moc brzdit se vám nechce. Jenomže fyzika je neúprosná a tak si pár závodníků na štěrku či písku ustlalo.

Na startu prvního závodu v kategorii W21E nechyběla loňská královna českého i světového MTBO Martina Tichovská. Vzhledem k tomu, že Martina letos očekává příchod malého potomka, jela pochopitelně opatrně. Jako řízená střela naopak letěla prostorem Veronika Kubínová, která v cíli nechala své další soupeřky daleko za sebou. Jako druhá dojela do cíle Stanislava Ančicová a třetí Natália Tyszová.

Mezi pánskou elitou bylo o vítězi rozhodnuto už na poslední uzlovce, kterou Vojta Ludvík razil s komfortním náskokem před rovněž osamoceným Jirkou Hradilem. Největší souboj byl tak o třetí místo, kde z trojice Stránský, Svoboda, Wohanka nejrychleji finišoval Vojtěch Stránský.

Ledový podvečer

Předpověď počasí na víkend byla velmi chladná dlouho dopředu. Proto bylo mnoho závodníků překvapeno relativně příjemnými jarními teplotami, které provázely dopolední masák. Odpoledne to však bylo ve zcela jiném klimatickém pásmu: studená fronta od západu přinesla prudké ochlazení a změna teploty i začátek deště přesně kopírovaly první odjezdy na start. Během hodiny se ze suchého jarního lesa stalo mokré studené nevlídno, kam se chtělo jen málokomu. Některé ta změna rozhodila natolik, že sotva trefili na start. A kdo už odstartoval, měl za chvilku plné zuby, oči i mapník plné písku, vody a bláta.

Což o to, na nepřízeň počasí se dá připravit a dobře se obléknout. I ty nejotrlejší ale v té zimě mrazilo ještě víc, když zjistili, že začínají špatně vidět na mapu. Její kontury se postupně rozplývaly, barvy naopak prolínaly do krásných abstraktních tvarů. Velmi komické bylo za takových podmínek razit do mapy, což se některým kategoriím nevyhnulo. Kdo při takové akci otevřel mapník, už musel jet do cíle po paměti, neboť zpětná adjustace vrstev mapy na fólii s vrstvami na desce byla prakticky nemožná. Protože začalo pršet už před startem, v lese i v mapníku to měli všichni (skoro) stejně mokré a tak zase vyhráli ti nejlepší.

V závodě s masovým startem ženskou elitní kategorii opět nejlépe zvládla Veronika Kubínová, druhá byla Vilma Králová a třetí Marie Březinová. V mužské elitě dojel první Vojtěch Stránský, druhý Vojtěch Ludvík a třetí Kryštof Bogar.

Oproti dopolednímu závodu s masovým startem bylo v závodě povoleno přenášení kola lesem, ale vzhledem k počasí a množství vodních toků to bylo spíše brodění. Paradoxně hrátky přírody s počasím byly tentokrát ku prospěchu atraktivity závodu. Za sucha by to asi byla trochu nuda. Vítězka ženské elity Veronika Kubínová odpověděla na dotaz, jak to, že vyhrála s tak velkým náskokem s úsměvem: “Mně to tak nebavilo, že jsem to chtěla mít co nejdřív za sebou“. Někteří závodníci si vodu občas i užívali, o kaskadérské kousky na mokrých lávkách nebyla nouze.

Večerní vyhlášení pořadatelé rozumně přesunuli ze soboty na neděli, jelikož po zmrzlém odpoledním závodě by v tom dešti na bednu nikdo ani psa nevyhnal a většina závodníků tak trávila večer regenerací v malých skupinkách někde v teple.

Hodně dlouhej long

Kilometráž, která by se v jiných terénech u názvu tratě přidala předponou ultra-, tady padla na závod v klasické délce. Při volbách byla hlavním parametrem kvalita povrchu, protože kromě širokých cyklodálnic šlo volit i postupy po sotva viditelných tečkách a opět i fikat pěšky lesem. Naopak přísně zakázáno bylo vjíždět na E35. Pod tou vede v prostoru několik tunýlků, dvěma z nich se dalo projet i na kole. Jedním z nich mohli projíždět pouze trpaslíci, děti a ti hůře živení z nás, ostatní museli seskočit, aby nepřišli o helmu.

Že si do Hradce nejlepší formu přivezli Vojtěch Ludvík a Vojtěch Stránský, se potvrdilo i na longu. První jmenovaný zvítězil o půldruhé minuty před druhým, podobný odstup pak byl i dále, když na třetím místě dojel Richard Wohanka. Ženskou elitu opět ovládla nejrychlejší Veronika Kubínová a trojnásobným triumfem dala ostatním jasný signál, kdo by mohl v letošní sezóně zastoupit Martinu Tichovskou na nejvyšších stupních. Druhé a třetí místo obsadily Vilma Králová a Marie Březinová.

Jaké to bylo?

Z pohledu pořadatelů to musela být docela honička, alespoň v porovnání s tím, co jsme vídávali v minulých letech. Tři závody místo dvou, k tomu ještě v podstatě další dva samostatné závody pro děti s jinou mapou a mimo kemp. Odměnou jim budiž vysoký počet závodníků, a to vesměs spokojených. Laťka je dle mého názoru letos nastavena docela vysoko.

Co dál?

Až vyperete z dresů hradecké bláto a písek, trochu potrénujte a včas se přihlašte na další víkend. První termín přihlášek dalšího, tentokrát mistrovského víkendu v režii bikerů z Vrchlabí je již 19.5.

Odkazy