Česká akademická reprezentace mužů pod vedením Radka SIkory a Pavla Bruse po šesti letech opět opanovala univerzitní šampionát. Po dvou bramborových medailích tak Češi opět stanuli na nejvyšší stupínku. Jak se tým vyrovnal se zraněními, jak vypadala organizace a co bude dál? O tom po finálovém utkání mluvil Radek Sikora.
Jak z vašeho pohledu vypadalo poslední utkání?
Ten zápas mohl skočit 5:1, ale my jsme udělali chybu a oni byli hned na kontakt a bylo jasné, že budou tlačit. Jinak ale výborný Kuba Levínský v bráně, perfektní týmová práce, odježděno, prostě mistři světa.
Co na akademickém šampionátu zafungovalo podle vašich představ?
Dobrou volbou byl výběr týmu. S Pavlem Brusem jsme si říkali, že musíme vzít hráče univerzály. V tomto krátkém turnaji se zranění můžou stát snad, naštěstí jsme s sebou měli tři univerzály, o kterých jsme věděli, že jsou schopní odehrát na všech postech. Takže i přes zranění jsme byli schopní to odehrát na tři pětky. Ve finále se bohužel moc nedařilo Delongově lajně, takže jsme to po dvou třetinách stáhly na dvě řady, ale měli jsme deset lidí, u nichž jsme cítili, že to odjezdí a navíc stále připravenou třetí pětku, kdyby bylo potřeba nechat někoho odpočinout. I v těch deseti lidech byl ale hráč, který jel svým způsobem jako náhradník.
Jak na vás působil český akademický tým a jak fungoval?
Ono se vždycky říká, že byla výborná parta a bla bla bla … ale ono to tak opravdu bylo. Měli jsme pohodu, měli jsme srandu a kluci měli i hodně volna, ale když se muselo jít pracovat, šlo se pracovat. Ráno proběhla příprava na soupeře a náš game plán a pak jsme se sešli až na obědě na hale a makalo se. Chtěli jsme je dostat do pohody a nezahlcovat je zbytečným množstvím informací a videí, ale jen když to bylo potřeba.
Jak se Polsko popasovalo s pořadatelstvím šampionátu?
Turnaj byl výborně zorganizován, perfektní haly i vše co se týkalo ubytování nebo jídla. Ale bohužel to bylo bez diváků. Polákům se nepovedlo dostat žádné diváky. Na finále nás přišly podpořit holky, přišly se podívat Švédky, a pak na chvíli Fini, ale jinak na těch zápasech nebyl nikdo. Jen pár lidí se přijelo podívat z Ostravy nebo z Prahy, většinou rodiče. Hlavní hala je víceúčelová a několikapatrová a cestou na utkání se mě lidé v prvním patře ptali, co že se to tu vlastně celý týden hraje.
Dají se některé zkušenosti z AMS převést k národnímu týmu?
Áčková repre je primárně věcí Petriho Kettunena, ale tento turnaj nám ukázal, že máme nějaký širší kádr, jsou tu kluci, kteří jsou téma v áčku. Zahráli tak nebo onak, to bylo dobré vidět. I v tom semifinále proti Slovensku byla znát nějaká nervozita, řešili situace trochu jinak. Někteří naopak překvapili, zahráli výborně. Když nám na kemp áčka budou nějací hráči chybět, můžu doporučit někoho z tohoto týmu, protože jsem za ten týden stihl poznat, jací ti hráči jsou na hřišti i mimo něj.
Doplnil byste něco na závěr?
Jsme mistři světa, nehraje se na to, jestli ze šampionátu žen, juniorek nebo akademiků. Velký dík patří za spolupráci Pavlu Brusovi, ale i Michalovi Jedličkovi, který mi pomáhal a přes noc připravoval videa na ranní porady.
Zdroj: ceskyflorbal.cz