LETNÍ SVĚTOVÉ UNIVERZITNÍ HRY

Světové univerzitní hry – SUH (dříve Světová Univerziáda – SU) jsou pravidelnou mezinárodní vysokoškolskou sportovní událostí, jejíž hlavním organizátorem je FISU – Mezinárodní federace univerzitního sportu (International University Sports Federation). Světové univerzitní hry se konají každé 2 roky a mají dvě části – zimní (ZSUH) a letní (LSUH).

Novinky

ZÁKLADNÍ INFORMACE O UNIVERZITNÍCH HRÁCH

Jedná se počtem účastníků o akci větší než samotné Olympijské hry, pokud zrovna není omezen počet účastníků například vzhledem ke kapacitě pořadatelské země či města tak, jak tomu bylo v italské Neapoli 2019 (náhradník za Rio de Janeiro).

Program letní univerziády zahrnuje 13 povinných sportů a další volitelné sporty (cca 3), které vybírá hostitelská země. Podle statistik bylo rekordní účasti dosaženo během univerziády v Shenzhenu (Čína) v roce 2011 – 10.622 účastníků, univerziády v Daegu (Jižní Korea) v roce 2003 se účastnilo 174 zemí.

Od ledna 2020, kdy FISU představilo nové logo, zároveň přejmenovalo Univerziády na Světové univerzitní hry. Poslední Letní světová univerziády se konala v již zmiňované Neapoli v Itálii v roce 2019.

PODMÍNKY ÚČASTI

Pro soutěž platí věkové omezení – sportovci musí být ve věkovém rozmezí 17 – 25 let, a musí mít platné potvrzení o studiu na vysoké škole.

SEZNAM POŘADATELSKÝCH ZEMÍ A MĚST LETNÍCH SVĚTOVÝCH UNIVERZIÁD A UNIVERZITNÍCH HER

Letní univerziády:

1959 – Turín, Itálie – 1. Letní světová univerziáda
1961 – Sofie, Bulharsko
1963 – Porto Alegre, Brazílie
1965 – Budapešť, Maďarsko
1967 – Tokio, Japonsko – 5. Letní světová univerziáda
1970 – Turín, Itálie
1973 – Moskva, Sovětský svaz
1975 – Řím, Itálie
1977 – Sofie, Bulharsko
1979 – Ciudad de México, Mexico – 10. Letní světová univerziáda
1981 – Bukurešť, Rumunsko
1983 – Edmonton, Kanada
1985 – Kóbe, Japonsko
1987 – Záhřeb, Jugoslávie
1989 – Duisburg, Německo – 15. Letní světová univerziáda
1991 – Sheffield, Spojené království
1993 – Buffalo, Spojené státy americké
1995 – Fukuoka, Japonsko
1997 – Sicílie, Itálie
1999 – Palma de Mallorca, Španělsko – 20. Letní světová univerziáda 
2001 – Peking, Čína
2003 – Daegu, Jižní Korea
2005 – Izmir, Turecko
2007 – Bangkok, Thajsko
2009 – Bělehrad, Srbsko – 25. Letní světová univerziáda
2011 – Shenzhen, Čína
2013 – Kazaň, Rusko
2015 – Gwangju, Jižní Korea
2017 – Tchaj-pej, Čínská republika
2019 – Neapol, Itálie – 30. Letní světová univerziáda

Letní světové univerzitní hry:

2023 – Chengdu, Čína – 31. Letní světové univerzitní hry
2025 – Porýní-Porúří, Německo

HISTORIE SVĚTOVÝCH UNIVERZITNÍCH HER (UNIVERZIÁD)

Historie této soutěže se začala psát již na začátku 20. let 20. století. V roce 1923 zorganizoval tehdejší Sportovní výbor mezinárodní konfederace studentů tzv. Světové univerzitní hry (International Universities Championship) v Paříži pod záštitou UNEF (Union Nationale des Étudiants de France). Prvního ročníku se zúčastnilo deset zemí a program byl sestaven jen z atletických disciplín. Do roku 1939 bylo uspořádáno nejen dalších osm letních, ale také šest zimních celosvětových akcí. Ženy se mohly soutěží zúčastnit poprvé v roce 1930 v německém Darmstadtu.

Druhá světová válka neumožnila konání dalších ročníků. V roce 1946 vznikl v Praze Mezinárodní svaz studentstva (MSS) a o rok později tento svaz zorganizoval devátý ročník světových univerzitních her v Paříži. Osmý ročník zimních světových univerzitních her se pak konal v Davosu. Rok 1948 přinesl organizační rozštěpení především z politických a mocenských důvodů. Tento fakt vedl ke vzniku Mezinárodní federace univerzitního sportu (FISU). V letech 1949 – 1956 organizovaly MSS a FISU mezinárodní soutěže odděleně.

Poprvé se název „univerziáda“ jakožto kombinace slov „univerzita“ a „Olympiáda“ objevil v roce 1959, kdy se konaly letní hry v italském Turíně. Od roku 1959 se pořádají letní univerziády od roku 1960 pak univerziády zimní. Od roku 1981 se konají letní i zimní hry vždy ve stejný rok. Program univerziád je velmi podobný s programem olympijských her.

Od roku 2020, kdy FISU představilo své nové logo a novou image světové federace, byly Univerziády přejmenovány na Světové univerzitní hry. Poslední Zimní světová univerziáda se tak koná v Lucernu ve Švýcarsku v lednu 2021 a poslední Letní světová univerziády se konala v Neapoli v Itálii v roce 2019.

Chengdu 2021 (2023)

zlato Vilém Stráský atletika desetiboj MU
zlato družstvo M basketbal
zlato Matěj Rampula střelba 25m Rapid Fire Pistol Men
(rychlopalná pistole)
ZČU
zlato Anna Šantrůčková veslování W1x UK
stříbro Eliška Martínková atletika 20 km chůze UK
stříbro Veronika Schejbalová, Pavel Schejbal střelba 10m Air Pistol Mixed Team
(vzduchová pistole)
ZČU
stříbro Jan Jermář, Victor Andrés Sklenka tenis čtyřhra M
bronz Barbora Malíková atletika 400m Virginia Polytechnic Institute and State University
bronz Dominika Ponížilová sportovní gymnastika přeskok UTB
bronz Jiří Přívratský střelba 50m Riffle 3 Positions Men
(třípolohová puška)
ZČU
bronz Pavel Schejbal střelba 10m Air Pistol Men
(vzduchová pistole)
ZČU
bronz tým Ž Veronika Blažíčková, Sára Karasová, Kateřina Štefánková střelba 50m Riffle 3 Positions Team Women
(třípolohová puška)

Neapol 2019

Taipei 2017

Gwangju 2015

zlato Libuše Jahodová střelba skeet
zlato Libuše Jahodová, Jitka Pešková, Barbora Šumová střelba skeet družstvo
zlato Kristiina Mäki atletika 5000m
stříbro Barbora Závadová plavání 400PZ
stříbro Gabriela Vognarová střelba vzduchová puška
stříbro Simona Baumrtová plavání 200Z
bronz Martina Moravčíková plavání 200P
bronz Jan Tesař atletika 400m
bronz Irena Šedivá atletika oštěp

Kazaň 2013

zlato Lukáš Krpálek judo 100 kg
zlato Lukáš Krpálek judo open
zlato Tomáš Nýdrle střelba skeet
stříbro Jitka Antošová veslování W1x
stříbro Martin Dvořák, Jan Přívara, Radim Sedláček střelba trap družstvo
stříbro Jaroslav Radoň, Filip Dvořák kanoistika C2 200m
stříbro Jaroslav Radoň, Filip Dvořák kanoistika C2 500m
stříbro Jaroslav Radoň, Filip Dvořák kanoistika C2 1000m
stříbro Petra Chocová plavání 50P
bronz Alexander Jurečka judo 90 kg
bronz Pavel Petřikov judo 66 kg
bronz Pavel Světlík střelba vzduchová pistole
bronz Vojtěch Ruso, Dan Drahokoupil, Tomáš Janda, Radek Miškovský kanoistika K4 200m
bronz Kateřina Vaňková tenis dvouhra
bronz Jakub Tomeček střelba skeet
bronz Tomáš Nýdrle, Jakub Tomeček, Jakub Novota střelba skeet družstvo

Shenzhen 2011

Bělehrad 2009

zlato Jiřina Ptáčníková atletika skok o tyči
stříbro Jana Korešová atletika sedmiboj
bronz Jaromír Ježek judo kata -81 kg
bronz David Dubský judo kata -66 kg
bronz Nikola Fraňková tenis dvouhra
bronz Michal Rubáček plavání 100M