Historie VSK/VŠJT

KONTAKTOVAT

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět

Vaše zpráva

V souvislosti s výročím 100 let České asociace univerzitního sportu připravujeme historii jednotlivých VSK a VŠTJ.

Oblast Praha

Historie VSK Humanita UK

TJ Slavia humanitní fakulty Praha vznikla, tak jako většina „fakultních“ tělovýchovných jednot, v roce 1963. „Slavie“ vždy těžila z úzké spolupráce s KTV HF a řada učitelů se velmi intenzivně zapojila do práce v jednotě i VŠ sportu jako trenéři nebo funkcionáři (Helena Adamírová, Eva Vybíralová, Eva Staňková, Blanka Malátová, Zdeněk Sláma, Antonín Ludvík, Josef Zdvíhal).

V sedmdesátých letech byla Slavia přejmenována na Vysokoškolskou tělovýchovnou jednotu humanitní fakulty Praha, v osmdesátých letech pak vznikaly další oddíly, např. horolezecký. Z jeho iniciativy a po zdlouhavých jednáních, vznikla při VŠTJ HF tzv. „vedlejší hospodářská činnost“ (VHČ), další zdroj financování činnosti horolezeckého oddílu i celé jednoty.

Velmi dobrých výsledků v těchto letech, a to i na celostátní úrovni, dosahovaly basketbalistky pod vedením Heleny Adamírové a družstvo moderních gymnastek Zdeny Hrazdírové. Agilní oddíl vysokohorské turistiky podnikl, pod vedením Vladimíra Svatoše, velmi úspěšné expedice na Mt.Blanc a Elbrus. Pod hlavičkou VŠTJ HF působily i oddíly rugby a šermu, tedy sporty, které neměly jiné VŠ jednoty v nabídce…

Vysokoškolský sportovní klub Humanita, jako pokračovatel Slavie HF (VŠTJ HF), vznikl v roce 1990, kdy se rozdělila KTV na humanitních fakultách. V letech 1991 – 1999 to byli zejména členové VSK Humanita, studenti i učitelé, kteří se zasadili o zachování specializovaného pracoviště pro tělesnou výchovu a sport, když vedení FF UK opakovaně předkládalo návrhy akademickému senátu FF, na jeho zrušení.

Až do roku 2000 bylo „normální“, že vedoucí KTV byl členem výboru VŠTJ (VSK), často i předsedou, a učitelé KTV byli automaticky předsedy nebo trenéry jednotlivých oddílů, což zaručovalo úzkou propojenost s činností KTV, tělovýchovné odborné vedení, mnozí učitelé pracovali v komisích ČAAS, organizovali VŠ soutěže a zajišťovali účast družstev a jednotlivců na soutěžích všech úrovní.

V roce 2000 však vedení KTV tento funkční a fungující koncept nepochopitelně opustilo, a tak v současné době vedou většinu oddílů VSK Humanita bývalí členové, nadšenci, což s sebou logicky, nese mnohé problémy (stále klesající počet studentů v jednotlivých oddílech, nepodílení se na činnosti ČAUS v jakékoliv podobě, organizační a komunikační problémy, někdy i diskutabilní odbornost…).

V roce 2008 je VSK Humanita občanským sdružením, které se snaží zajistit pro 295 členů základní podmínky pro činnost jednotlivých oddílů.

Historie VSK ELEKTRO ČVUT

V moderní podobě funguje od roku 1990, kdy se stalo členem ČSTV. V současnosti sdružuje přibližně 500 členů v sedmnácti sportovních oddílech. Basketbal, házená, budo, kulturistika, hokejbal, sjezdové a běžecké lyžování, nohejbal, plavání, tenis, turistika, vodní slalom, volejbal, softbal, frisbee, triatlon, kondiční posilování, zdravotní cvičení.

V nejvyšší republikové soutěži reprezentuje oddíl frisbee a lyžování běh. V mezinárodních soutěžích je úspěšný oddíl budo. Ostatní družstva sdružují sportovce s nižší výkonností z řad studentů a bývalých studentů fakulty elektrotechnické ČVUT. Ti se zúčastňují nižších soutěží pořádaných svazy jednotlivých sportů. Úspěchů v trenérské a managerské činnosti dosahují především pánové Bulíř, Flandr, Přibyl, Kostič.

V minulosti největších ůspěchů dosáhlo softbalové družstvo a družstvo frisbee, které bylo řadu let na prvním, či druhém místě v ČR a vítězilo i na mezinárodních turnajích. O činnost se zasloužili především zakládající členové pánové K. Nedorost, J. John, Č. Popelka, F. Přibyl, F. Rypar, L. Beneš, J. Zlatníček.

Historie VŠSK UK PedF

Nástin historie VŠSK UK PedF

Vysokoškolský sportovní klub na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy má dlouholetou tradici. Za téměř padesát let své existence dosáhl řady nepřehlédnutelných úspěchů.

Jeho předchůdcem byla TJ Slavia Brandýs nad Labem, založená v roce 1960, tedy rok po vzniku místního Pedagogického institutu. Během šedesátých let studenti tohoto institutu reprezentovali slavistické barvy především v atletice (ženské družstvo) a v basketbalu. Zejména zpočátku atleti spolupracovali se Slavojem Stará Boleslav a basketbalisté se Spartakem Brandýs nad Labem.

Slavia poskytovala posluchačům Pedagogického institutu a později Pedagogické fakulty pestré sportovní vyžití. K již jmenované atletice a basketbalu přibývala postupně další sportovní odvětví, volejbal, lyžování, po vybudování bazénu plavání, dále turistika, gymnastika a další. Později se přidala vysokohorská turistika, florbal i oddíl sportů a pobytu v přírodě.

V roce 1996 byl název „TJ Slavia Brandýs nad Labem“ změněn na „Vysokoškolský sportovní klub UK Pedagogická fakulta“ (VŠSK UK PedF). Tak jako v minulosti je činnost klubu velmi úzce provázána s činností katedry tělesné výchovy UK PedF. Tato vazba se v praxi projevuje především tím, že klubu je umožněno využívat fakultní sportoviště (tělocvična, hala, bazén, horolezecká stěna) v Brandýse nad Labem, a rovněž tím, že se ve funkcích, trenérů, cvičitelů či vedoucích jednotlivých družstev angažují učitelé KTV. Také celé předsednictvo klubu tvoří učitelé této katedry doplněni studenty PedF. Funkci předsedy již několik let úspěšně vykonává odborný asistent KTV PaedDr. Jeroným Hájek.

VŠSK UK PedF je součástí ČAUS (České asociace univerzitního sportu). Členská základna je téměř výhradně složena ze studentů a učitelů fakulty a pohybuje se kolem dvou set členů.

Jednotlivé sportovní oddíly, v rámci VŠSK, byly zřizovány, zanikaly, případně byly obnovovány vždy podle zájmu studentů a možností trenérů a cvičitelů. V současnosti vykazuje činnost pět sportovních oddílů.

Oddíl plavání pravidelně trénuje, zúčastňuje VŠ plavecké ligy, ČAH i dalších soutěží.

Oddíl florbalu je v posledních letech nejúspěšnějším. Družstvo mužů i žen se pravidelně umísťuje na předních místech na AM a obě tato družstva se stala v letech 1999 a 2000 akademickými mistry ČR.

Oddíly volejbalu a basketbalu sportují na rekreační úrovni bez účasti v pravidelných soutěžích.

Oddíl sportů v přírodě vykazuje bohatou činnost. Jeho členové se úspěšně účastní závodů v orientačním běhu, MTB, survivalu, a dalších outdoorových aktivitách. Oddíl pravidelně vyjíždí do zahraničí (Chorvatsko, Itálie)

Členové VŠSK reprezentují také Pedagogickou fakultu na akademických mistrovstvích, Českých akademických hrách, Rektorském sportovním dni gymnaestrádách i v dalších sportovních soutěžích. Tradičně zastoupenými sportovními odvětvími bývá atletika, aerobic, lední hokej, fotbal a některé další.

Kromě uvedené účasti na sportovních podnicích klub některé významné sportovní akce sám pořádá. Z nejtradičnějších je třeba jmenovat letos již 48. ročník populárního Běhu Houštkou. Se zdarem se KTV společně VŠSK daří každoročně zabezpečovat některé soutěže rektorského dne. V minulých letech klub ve spolupráci s KTV uspořádal akademické mistrovství republiky v orientačním běhu a akademické mistrovství v aerobiku.

Klub se významně každoročně podílí na organizaci Pražského mezinárodního maratónu.

Z dalších aktivit je třeba zmínit především vedení plaveckého výcviku pro žáky brandýských a některých okolních základních škol.

Na úspěšné činnosti jednotlivých sportovních oddílů se v minulosti a současnosti podíleli, kromě dalších, zejména tito učitelé KTV:

Atletika: doc. Jiří Hladil, doc. Věra Millerová, dr. Miloň Miller, dr. Ladislav Růžička, dr. Blanka Toncarová, dr. Slávka Ročňáková, dr. Ladislav Kašpar
Basketbal: dr. Viktor Peter, dr. Marie Peterová, dr. Jiří Nedvěd, Mgr. Věra Svobodová
Plavání: dr. Emmerich Montfort, dr. Jiří Pejcha, Mgr. Babeta Chrzanowská, Mgr. Iva Vlčková
Gymnastika: dr.Věra Pařízková, dr. Jiří Toncar, dr. Jana Hájková, dr. Jitka Polášková
Volejbal: dr. Ladislav Pokorný, dr. Jeroným Hájek
Florbal: dr. Ladislav Pokorný
Lyžování: dr. Josef Janovský, dr. Marcela Churáčková, dr. Jan Vykoukal, dr. Slávka Ročňáková, dr. Otakar Mojžíš, dr. Ivan Přibyl
Turistika: dr. Čeněk Holeček, dr. Slávka Ročňáková
Vysokohorská turistika: dr. Ladislav Kašpar
Sporty a pobyt v přírodě: dr. Ivan Přibyl, Mgr. Iva Vlčková, Mgr. Jana Lundáková

Oblast Čechy

Historie VSK FPE ZČU Plzeň

Historie VSK FPE ZČU Plzeň

Vývoj vysokoškolské tělovýchovy na Pedagogické fakultě v Plzni

Vysokoškolský sportovní klub na PF v Plzni byl založen v lednu 1964 jako TJ Slavia PF Plzeň. Vedle zajišťování dobrovolné tělesné výchovy všech posluchačů učitelství, bylo postupným cílem i zapojování studentů oborové TV do sportovní činnosti klubu ve smyslu širší přípravy na budoucí učitelskou činnost. Od samého počátku se jednalo o funkční sepětí TJ s katedrou TV, tudíž zcela zákonitě i prvními funkcionáři, vedoucími, trenéry a cvičiteli byli učitelé tehdejší KTV: J. Beneš, D. Brklová, J. Hroza, J. Lacina, J. Mecner, V. Osvaldová, V. Procházka, R. Šimek, M. Terčová, J. Tolar a J. Vojík, za hospodářský úsek velmi dlouho zodpovídal J. Zach z katedry matematiky. Zakládajícími oddíly byly: basketbal, lyžování, moderní i sportovní gymnastika a volejbal. V brzké době se postupně přidružily badminton, plavání, kulturistika a turistika-a k dispozici 1 malá tělocvična…

Je pochopitelné, že za 44 let naší činnosti prošel klub zcela zákonitým vývojem. Ze sportovního hlediska se střídala období větší a menší úspěšnosti v závislosti na kvalitě trenérské práce, podmínkách a logického střídání sportovců. Dlouhodobě nejúspěšnější byli volejbalisté (postupně až 1.liga), těžící z vysoce profesionálních a koncepčních základů Doc. PhDr. Josefa Vojíka, CSc. Oddíl vychoval i řadu reprezentantů, kteří pak hráli v předních oddílech ČR. Špičkové bylo svého času i plavání zásluhou Doc. PhDr. Václava Mencla, CSc., dlouholetého vedoucího jednoho z prvních SVS v Plzni. Nejvyšší soutěž hráli dlouho i badmintonisté (M.Vychytil), druholigové úrovně dosáhly i ženské složky oddílů atletiky (J.Dvořáková, K.Rubáš), basketbalu (P.Červenka, D.Brklová) a volejbalu (J. Tolar).

Do národní reprezentace se postupně v minulosti probojovali příkladně volejbalisté P.Barborka, P.Hampacher, Jan a Jiří Vojíkové, v poslední dekádě přelomu století to byli především moderní pětibojaři a triatlonista J. Řehula, dvojnásobný akademický mistr světa a medailista z LOH v Sydney!

Předsedy TJ postupně byli následující učitelé KTV (uvedeno bez titulů):

  • Jaroslav Lacina 1964 – 1977
  • Vladimír Bukovský 1977 – 1984
  • Eva Skalická 1984 – 1990
  • Jiří Vaculík 1990 – 1994
  • Ladislav Čepička 1994 – dosud.

Od r.1990 se pokračovatelem TJ Slavia PF stal Vysokoškolský sportovní klub Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni-nyní jako USK PF Plzeň.

V posledních letech je do pestré činnosti zapojeno více než 700 členů, většinou našich studentů, organizovaných v následujících oddílech: aerobic, plavání, lyžování, moderní a sportovní gymnastika,turistika, volejbal,ČASPV, rekreační sport,. Mezi nejzáslužnější formy se řadí jednak stále populárnější cvičení s dětmi, jednak řada zdravotně orientovaných aktivit i pro širokou veřejnost.

Klub i ve spolupráci s Katedrou tělesné a sportovní výchovy FPE ZČU v Plzni každoročně pořádá zhruba 40 vlastních akcí, od čistě sportovních, přes společenské až po zcela neformální, jejichž obliba neustále roste. V současnosti je USK PF ZČU v Plzni nedílnou součástí USK ZČU. Zájem studentů a učitelů, podpora představitelů školy a katedry, jakož i stávající materiální zázemí jsou dobrými předpoklady i pro další fungování klubu v budoucnosti.

Historie VSK TU Liberec

Z HISTORIE VSK SLAVIA TU LIBEREC o.s. 1953 – 2007

V září roku 1953 byl otevřen první ročník Vysoké školy strojí v Liberci. O měsíc později, za spolupráce Jaroslava Tyšla, vedoucího katedry tělesné výchovy, vznikla VŠTJ Slavia VŠS v Liberci. Prvním předsedou jednoty byl posluchač Josef Zedník. Do roku 1962 se v této funkci vystřídalo šest předsedů – posluchačů VŠS v Liberci.

V dalších funkčních obdobích jako předsedové působili:

Emil Pučelík 1962-1965
Prof. Ing. Jiří Mayer CSc. 1965-1969
Emil Pučelík 1969-1973
Doc. PhDr.Václav Zeman CSc 1973-1977
plk. Ing. Zdeněk Tuvora 1977-1987
Doc. Ing. Jaromír Gazda CSc. 1987-1991
Milan Pavlík 1991-1994
Petr Kárný 1994-1998
Ing. Jiří Klíma 1998-dosud

Se změnou názvu školy se postupně měnil i název tělovýchovné jednoty na TJ Slavia VŠST Liberec, VSK Slavia VŠST Liberec až do dnešní podoby VSK Slavia TU Liberec o.s. Škola prostřednictvím katedry tělesné výchovy podporovala tělovýchovnou jednotu po všech stránkách. Jednota naopak – přes veškeré negativní znaky vysokoškolského sportu (značná fluktuace studentů, zkoušková období, praxe, kurzy, brigády, vojenská soustředění, atd.) -výchovně pomáhala škole a zajišťovala masovou i výkonnostní tělesnou výchovu studentů. Jednota též historicky spolupracovala a udržovala dobré vztahy se všemi masovými organizacemi školy (SSM, ROH, Svazarmem) a s ČSTV.

S růstem školy rostla i tělovýchovná jednota. První rok její existence měla TJ 5 oddílů: odbíjená, basketbal, kopaná, lyžování a lední hokej. Z 259 posluchačů I. ročníku se do tělovýchovné jednoty přihlásilo 80 studentů (30%).

Mnoho absolventů školy odcházelo nejen s inženýrských diplomem, ale i s průkazem cvičitele, trenéra, rozhodčího a s vysokou sportovní vyspělostí. Mnozí z nich ve svém zaměstnání nebo volném čase organizují a propagují „sportování“ na všech úrovních dosud.

Z původních 80 členů v roce 1953 se stav členské základny postupně zvyšoval na 232 členů v roce 1963, na 514 v roce 1973, na 751 v roce 1988 až nynějších 767 členů k 31.12.2006 sdružených v 11-ti sportovních oddílech.

Tělovýchovná jednota se zařadila svou velikostí a sportovními výsledky mezi přední jednoty nejen libereckého okresu, ale i vysokoškolského sportu vůbec.

Za téměř třicet let své existence vychovala řadu vynikajících sportovců, reprezentantů ČR v různých druzích sportu, kteří svoji účastí na OH, MS, ME, světových universiádách a ve SP reprezentovali a representují nejen svoji TJ, ale i vysokou školu a město Liberec.

Ke sportovním oddílům s více jak 50-ti letou tradicí patří:

Basketbal

r. 1953 až dosud

– zakládající člen E. Pučelík, od roku 1960 převzal štafetu J. Hraše spolu s J.Urbáškem
– od roku 1980 pokračují J. Klíma, K. Kerda a S. Adomavičius
– v současné době oddíl sdružuje pouze mužské složky, včetně mládeže

Volejbal

r. 1953 až dosud

– založen studenty, od roku 1955 převzal oddíl E. Pučelík, který roku 1981 předal štafetu J.Dygrínovi
– od roku 1990 působí v čele oddílu J. Martinec

Lyžování

r. 1953 – dosud

– patří mezi nejúspěšnější oddíly především zásluhou jeho prvního předsedy J. Lánského, který působil až do roku 1987
– následně přebírá oddíl J. Stehlík a v současné době působí jako předseda R. Antoš
Sportovní oddíly, které jsou aktivní v roce 2007 – krom basketbalu, volejbalu a lyžování to jsou :

Tenis

– založen v roce 1955 pod patronací J. Lánského
– od roku 1974 do současnosti pracuje ve funkci předsedy M.Volf, který je i správcem tenisových kurtů
OB – založen v roce 1960 J.Balatkou, později pracuje ve funkci předsedy L.Vojtíšek, O.Přinda a v současné době vede oddíl J.Vodrážka
– oddíl patří mezi nejúspěšnější
Horolezci – od roku 1961, kdy zakládajícími členy byli K.Trousílek, G.Ginzel a G.Klejna
– v současné době působí jako předseda V.Janko
ASPV (ZRTV) – založen v roce 1966 paní M.Kynclovou
– od roku 1985 do současnosti oddíl vede paní A.Suchardová
Badminton – založen studenty v roce 1973, kteří oddíl vedli až do roku 1984
– od tohoto roku do současnosti úspěšný oddíl vede Z.Kračmar
Karate – založen v roce 1977 J. Blaho a Perlákem
– v současné době oddíl vede bývalý úspěšný reprezentant a MS B.Koloc
– oddíl sdružuje především mládež
Sálová kopaná – oddíl založen studenty v roce 1994 před otevřením velké
sportovní haly, ve které vznikla možnost tento sport provozovat
– v současnosti oddíl vede L.Dubový
Florbal – oddíl založen studenty v roce 1995 pro nově se rodící sportovní odvětví
– současným předsedou oddílu je R.Žitňan
Mezi sportovní oddíly s již skončenou činností patří:
Kopaná 1953 – 1958, 1974 – 1978
Lední hokej 1953 – 1969
Šachy 1954 – 1956
Judo 1954 – 1964
Stolní tenis 1956 – 1964
Kanoistika 1957 – 1961
Turistika 1957 – 1998
Saně 1959 – 1963
Kulturistika 1965 – 2001
Moderní gymn. 1971 – 1983
Plavání 1985 – 1998

K výrazným osobnostem více jak padesátileté historie tělovýchovné jednoty patří především bývalí pedagogové z katedry tělesné výchovy : Emil Pučelík, Jaroslav Balatka a Josef Lánský, kteří vstoupili do sportovní historie v rámci celé ČR i na poli mezinárodním.

Zpracoval : Jiří Klíma – předseda VSK
V Liberci 07.11.2007

Historie VŠTJ Ekonom Praha

Vysokoškolská tělovýchovná jednota Ekonom Praha vznikla v roce 1952 po ustavení katedry tělesné výchovy na Vysoké škole ekonomické. Původní název byl Slavia Ekonom. V současné době má VŠTJ Ekonom 1492 členů z řad studentů, absolventů a zaměstnanců školy v oddílech basketbalu, florbalu kanoistiky, karate, běžeckého i sjezdového lyžování, orientačního běhu, outdoorových sportů, rekreačních sportů, sportovní gymnastiky, šermu, tenisu a turistiky.

Základ činnosti vždy tvořily sporty blízké vysokoškolákům, rozšířené o turistiku. I přes nejrůznější reorganizace tělovýchovy si činnost naší jednoty zachovala kontinuitu až do dnešní doby, i když se v průběhu let jednotlivá odvětví rozvíjela s různou dynamikou. Mezi studenty byl vždy velký zájem o nové, netradiční činnosti a tak oddíly orientačního běhu, softbalu, windsurfingu a survivalu byly mezi prvními, které v republice vznikly.

Nejúspěšnějším sportovním odvětvím byl v minulosti basketbal, později jachting a dnes orientační běh. Úspěšná ale byla i nevýkonnostní činnost turistiky i ostatních oddílů, která se zaměřila hlavně na aktivní pohybové vyžití studentů.

Velký význam pro činnost měla vždy těsná spolupráce s VŠE a využití personálního potenciálu katedry tělesné výchovy. To platí i dnes a učitelé Centra tělesné výchovy a sportu jsou vůdčími osobnostmi všech oddílů i celé vysokoškolské tělovýchovné jednoty.

Historie VŠSK UHK

VŠSK umožňuje a napomáhá realizovat pohybové aktivity studentů všech tří fakult UHK (pedagogická, informatiky a managementu, filosofická). Dnes již padesátiletou historii organizované TV činnosti na univerzitě je možné zpětně hodnotit na základě několika k sobě blízkých mezních událostí:

1. Transformace dosavadního Pedagogického institutu v HK na Pedagogickou fakultu v HK a pořadatelství vstupního ročníku Letních sportovních přeborů VŠ ČSR v HK v roce 1960.

2. S odstupem třiceti let vznik druhé fakulty (nyní FIM), v návaznosti Univerzity Hradec Králové a opět pořadatelství Zimních sportovních přeborů VŠ v rámci federální republiky v roce 1992.

S prvním obdobím v oblasti zájmové TV studentů souvisel i obsah činnosti VŠTJ. Jejím cílem bylo podobně jako i na jiných VŠ nabídnout a umožnit studentům PdF pohybové činnosti ve volném čase, sportovní přípravu a účast na tělovýchovných soutěžích. Po celou dobu 30-leté existence VŠTJ existovala řada zájmových kroužků a sportovních oddílů, které respektovaly postupný vývoj v zájmech studentů a v rozvoji sportovních disciplín. Po celou dobu vývoje VŠTJ bylo třeba zvažovat i skutečnost, že PdF HK, podobně jako ostatní VŠ v HK (LF a Faf UHK), neměly v této době dostatečné cvičební prostory. Příznivý vliv naopak mělo situování vysokoškolských kolejí – lesy, řeky u HK a poměrně snadná dostupnost horských terénů. V zimě bylo preferováno běžecké lyžování (Neterdová), studenti se zúčastnili 20-ti ročníků Krkonošské 70 (Škop), 10 ročníků dálkové jízdy na běžkách vysokoškoláků na Duklu (Škop). Největší úspěchy však dosahovalo družstvo sjezdového lyžování, které se v oddílových soutěžích pravidelně zařazovalo mezi nejlepší v republikovém mistrovství (Kozelek, Švec). Podobné úspěchy v letních soutěžích měli naši studenti v orientačním běhu, zejména v ženských kategoriích (Smatek, Soulek). Pravidelně jsme se účastnili soutěží ve volejbalu (Richtrová, Vlášková), basketbalu (Richtrová, Siesta, Šmíd), atletice (Brázda, Svoboda) a několik let jsme úspěšně hráli soutěže mužů i žen v softbalu.

Po celou dobu byli členy VŠTJ rovněž učitelé i PdF, kteří v rozhodující míře zajišťovali vedení jednotlivých sportovních oddílů studentů, Obdobná situace byla také v organizačním výboru VŠTJ, ve kterém se postupně vystřídala řada pracovníků kateder i zaměstnanců fakulty. Svoji ochotou a často obětavou prací tak umožňovali sportovní činnost studentům.

V polovině 90-let se změnily poměry na VŠ v ČR. K výrazným úpravám náplně došlo také v zájmové TV činnosti:

· Pravidelná, povinná TV v učebních osnovách na UHK zůstala jen v symbolické formě.

· Otevřel se prostor pro rozšíření náplně zájmové TV činnosti.

· Výrazně se zvýšil počet studentů (dříve na PdF cca 800 studentů, dnes na UHK přes 5000).

· Po ekonomické stránce bylo třeba výrazně zvýšit vlastní podíl organizace na získávání finančních prostředků (zmenšily se dotace do VŠ sportu).

· Změnil se název organizace, nyní nově VŠ sportovní klub (VŠK PdF, dnes VŠK UHK).

Svépomocí byl upraven objekt bývalé kotelny na tělocvičnu Na Flošně, která se tak stala hlavním zázemím volnočasových aktivit studentů. Velkou výhodou je její umístění v dosahu kolejí a kvalitní horolezecká stěna, negativem nestandardní rozměry pro sportovní hry.

Ve VŠSK v současnosti preferujeme nesoutěžní pohybové činnosti – aerobik, jóga, kondiční cvičení, stolní tenis, horolezeckou stěnu, volejbal, plavání, outdoorové a orientační akce, cyklistiku, lehkou atletiku atd. Pravidelně se konají sportovní akce k 17. listopadu (všechny VŠ z HK a Pce), lyžařské zájezdy do Alp, pěší turistické akce, vodácké zájezdy na Slovensko a do Rakouska.

K nejúspěšnějším oddílům VŠSK patří fotbalisté, kteří několikrát vyhráli akademické mistrovství České republiky, v roce 2000 obsadili 3. místo ve Franciii, v roce 2001 – 7. místo v Nizozemí na Akademickém mistrovství Evropy (Dlabáček). Pravidelnou soutěž hrají rovněž basketbalisté, kteří již několik let vyhrávají Okresní přebor v basketbalu v Hradci Králové.

Náplň tělovýchovných aktivit se opět průběžně mění a přizpůsobuje se bezprostřednímu zájmu, době, možnostem studentů a prostorovým podmínkám UHK.

Historie VSK Slávia PF JU

Historie VSK Slávie PF

Historie dobrovolné tělesné výchovy na Pedagogické fakultě JU v Českých Budějovicích spadá již do roku 1953 založením Dobrovolné sportovní organizace (DSO) Slávie.

Na podkladě zákona o organizaci tělesné výchovy a sportu 12.12. 1952, byla v únoru roku 1953 založena DSO Slávie i v Českých Budějovicích. Předsedou nově vzniklé DSO Slávie se stal sportovní referent fakultního výboru ČSM Josef Pošvář, jednatelem posluchač Jan Hynek a hospodářem Josef Kloida. Velkou měrou se na založení jednoty podíleli i učitelé fakulty, hlavně vedoucí KTV Oldřich Strejček a Josef Pešek. DSO Slávii byla přidělena částka financí, za kterou byla nakoupena základní výstroj a vybavení. Prozatím fungovaly oddíly košíkové, kopané, ledního hokeje, gymnastiky a později přibyl oddíl volejbalu. Hlavní těžiště práce bylo ve všeobecné tělovýchovné přípravě.

Po zhodnocení vývoje tělesné výchovy a sportu v letech 1952-1956, ve kterých se příliš zdůrazňoval výkonnostní sport a základní tělesná výchova byla zatlačena do pozadí, vyšel nový zákon o organizaci tělesné výchovy. Na podkladě nového zákona přijatého 20.12. 1956 a změn, které jej provázely, došlo v dubnu 1957 ke sloučení DSO Slávia PF s TJ Dynamem České Budějovice. Při sloučení byl převeden inventář Slávie a činnost se rozšířila o další sporty – kanoistiku, lyžování a turistiku. Cvičení probíhala v tělocvičně v Dukelské ulici. Přes všechnu snahu se spojení ukázalo jako špatný krok. Sportovní činnost vysokoškoláků stagnovala. Projevila se zde různost zaměření a možností obou zúčastněných složek. To také bylo hlavní příčinou úpadku a na konci padesátých let zániku společné činnosti.

Na provozně ekonomické fakultě v Českých Budějovicích Vysoké školy zemědělské v Praze byla založena vysokoškolská tělovýchovná jednota v roce 1961, necelý rok po jejím založení. V říjnu 1961 začali ve Slávii VŠ působit i posluchači Pedagogického institutu. Činnost vysokoškolské jednoty se začala rozvíjet v oddílech odbíjené a ledního hokeje. V odbíjené vznikla družstva mužů a žen, která zahájila zimní přípravu na okresní soutěž. Hokejisté se v zimě přihlásili do okresního přeboru. Brzy se však objevili první problémy. Nebylo jasné, která z obou škol má finančně přispívat Slávii VŠ. Řešení bylo naleznuto v rozdělení jednoty na Slávii Pedagogického institutu a Slávii Vysoké školy zemědělské.

Stěžejní období sportovní činnosti se datuje od 21. října 1962, kdy došlo k osamostatnění. Do doby osamostatnění obou jednot se také datuje rivalita mezi družstvy obou škol, která v některých případech hrála nebo hrají stejnou soutěž. V zajišťování zájmové činnosti vysokoškoláků docházelo k řadě organizačních změn, z nichž největší bylo zrušení fakultativní tělesné výchovy v roce 1963. Jedinou možností dobrovolné tělesné výchovy je od té doby TJ Slávie. V této době členové Pedagogického institutu převzali odpovědnost za sportovní oddíly a tím se zlepšila činnost v jednotlivých oddílech i členská základna. Hlavním úkolem byla příprava dobrovolných tělovýchovných pracovníků a zajišťování masové tělesné výchovy. Tento úkol byl plněn velice dobře, odcházelo mnoho dobrovolných tělovýchovných pracovníků, rozhodčích a trenérů. Předsedou se stal František Nekovář, tajemník katedry zeměpisu, který projednal na krajských tělovýchovných orgánech novou rozšířenou koncepci Slávie. Činnost jednoty měla být zaměřena zhruba dvěma směry.

  1. V typicky vysokoškolských sportech (odbíjená, košíková) se snažit zvýšit výkonnostní úroveň družstev a reprezentovat kraj v celostátních soutěžích.
  2. Na základě usnesení V. plenárního zasedání ÚV ČSTV a vzhledem k existenci odborného tělovýchovného pracoviště na škole, pomáhat při přípravě a školení posluchačů fakulty, pro funkce tělovýchovných pracovníků v dobrovolné tělesné výchově.

Postupem času, ale začala převažovat tendence zaměřená na výkonnostní a vrcholový sport a vlivem toho se masovost dostala trochu do pozadí. Jednota se však z této situace brzy poučila a rozvoj tělesné výchovy probíhal v souladu s možnostmi studentů. V TJ Slávii vznikla řada nových sportovních oddílů, většinu funkcí zastávali učitelé KTV. Velikým nedostatkem trvale zůstával malý počet regulérních sportovišť a vlastních zařízení jednoty. To omezovalo možnosti rozvinout činnost ještě do větší šíře. Dalším problém bylo hráčské složení družstev, které se rok co rok měnilo z důvodu ukončení studia jednotlivých členů.

Bez pomoci děkanátu školy a katedry tělesné výchovy a sportu by TJ Slávia PF nemohla existovat. Z hlediska kádrového, finančního a materiálního, byla mezi KTV a Slávií PF nejužší spolupráce, činnost obou složek se prolínala a doplňovala. Po stránce materiální byla TJ Slávia PF téměř úplně závislá na inventáři KTV.

Od roku 1972 byla TJ Slávia PF řízena směrnicemi ministerstva školství výnosem č. 19 287/71-31 z 31. 10. 1972. TJ Slávie PF byla organizační složkou ČSTV. Její tělovýchovná, sportovní a turistická činnost se řídila organizačním řádem této organizace a jejími směrnicemi. Byla řízena Českým vysokoškolským sportovním svazem a jeho územními složkami v rámci dohodnutých směrnic s ČSTV. Předsedou byl zpravidla některý z akademických funkcionářů VŠ, místopředsedou pak vedoucí KTV.

Zájmová sportovní činnost byla zabezpečována:
a. formou pravidelných tréninků a cvičení
b. formou soustředění studentů – závodníků, v rozsahu 2-10 dnů
c. účastí na soutěžích všech stupňů pořádaných sportovními svazy ČSTV nebo ČVSS

V roce 1977 měla TJ Slávia PF celkem 10 oddílů, předsedou byl Jaroslav Hejný a místopředsedou J. Hondlík. Překážkou pro zvyšování výkonnosti jednotlivých oddílů byl nedostatek vlastních sportovišť. TJ Slávia PF totiž neměla žádná vlastní zařízení a ve smyslu směrnic MŠ ani vlastní tělovýchovný inventář. Na základě smluv s vedoucím fakulty a jednání s budějovickými školami používala:

  1. tělocvičnu v Jeronýmově ulici
  2. tělocvičnu v Dukelské ulici
  3. hřiště na odbíjenou ve Čtyřech Dvorech
  4. tělocvičnu ZDŠ Rožnov
  5. tělocvičnu v Čéčově ulici

Nedostatek cvičebních ploch pociťovala i VŠZ, takže v roce 1977 byla zahájena stavba sportovní haly Slávie VŠZ na které se podíleli i posluchači PF.

V roce 1990 byl schválen návrh na změnu názvu tělovýchovné jednoty na VSK Slávie PF- vysokoškolský sportovní klub a pod tímto názvem funguje do teď. Od roku 1991 do roku 1994 byl předsedou VSK Slávie František Skřičil. Po něm převzal funkci současný předseda a vedoucí KTVS Emil Řepka.

Některé oddíly existovaly pouze krátkou dobu a naopak některé z nich existují dodnes a dosáhly výborných úspěchů, jako například oddíl volejbalu. V současné době má VSK Slávie PF osm oddílů z nichž nejpočetnější jsou ČASPV, plavání a rekreační sport.

ČAUS a České akademické hry

VSK Slávia PF patří jako ostatní VSK a VŠTJ pod Českou asociaci univerzitního sportu (ČAUS) a proto se zde o ní zmiňuji. ČAUS je členem zastřešující organizace ČSTV, která sdružuje sportovní svazy a TJ. Český vysokoškolský sport vstupuje rokem 2004 do svého devadesáti čtyřletého roku činnosti. Tento rok se bude také volit nový výkonný výbor ČAUS na další čtyři roky. ČAUS současnosti je stabilizované zájmové tělovýchovné a sportovní sdružení s pevnou organizační strukturou, financováním, moderním pojetím činnosti a systémem specifických sportovních soutěží a přeborů. Je plnohodnotně integrováno do společenství sportovních svazů ČSTV a našeho českého sportovního prostředí jako celku. Přispívá k dobrému věhlasu sportu u nás a svou mezinárodní činností a sportovními výsledky se významně podílí na sportovní reprezentaci ČR.

ČAUS je od samého počátku napojena na mateřské univerzity a fakulty, respektive katedry a ústavy tělesné výchovy a sportu s nezastupitelnou rolí rozvoje tělesné zdatnosti a sportovního vyžití vysokoškolské populace. Je sdružením pro všechny studenty a zaměstnance českých vysokých škol a je otevřeno i pro další občany, kteří mají o sportovní činnost zájem. Dle oficiální statistiky ČSTV bylo k 31. 12. 2003 evidováno 28 245 členů, kteří byli sdruženi ve 43 VSK a VŠTJ. Členská základna je velmi důležitý faktor jak pro vlastní činnost oddílů a klubů, tak i pro přidělování finančních prostředků pro ČAUS jako celku. Pro potřeby, především soutěží, pracuje ČAUS ve třech vyšších celcích – oblastech Praha, Čechy, Morava. Pro jemnější koordinaci činnosti a především realizaci masových a nemistrovských soutěží, vznikla přirozenou cestou oblastní pracoviště v Praze, Brně a Plzni.

Poslání kateder tělesné výchovy zde plní významnou funkci. Činnost kateder, ústavů tělesné výchovy a spolkový vysokoškolský sport jsou bytostně spjaty, neboť od samého počátku českého vysokoškolského sportu byla neodmyslitelně propojena činnost výuková a sportování studentů ve volném čase. Založením kateder na českých a slovenských vysokých školách v roce 1952 byla dovršena organizační propojenost a struktura vysokoškolského sportu podle principu vysoká škola = KTV = VŠTJ. V tomto směru jsou koncipovány i současné stanovy, kde katedry jsou kolektivním členem ČAUS.

Naposledy v roce 2001 byla pořádána samostatná akademická mistrovství jak v letních, tak v zimních sportech. Od roku 2002 se kumuluje většina letních sportů do velké sportovní akce s názvem České akademické hry. Tento rok se konaly již III. ČAH v Praze. Celkem závodilo 2700 sportovců v třiceti jedna sportovních odvětví. Do programu ČAH bylo letos zařazeno sedm nových sportů. A dá se předpokládat, že do budoucna se bude zájem ještě více zvyšovat.

V souvislosti se zimními sporty je třeba se zmínit o 1. Akademickém mistrovství v ledním hokeji, které uspořádala FTVS. Na základě velkého zájmu škol vyplynula potřeba znovu založit komisi ledního hokeje. AM v ledním hokeji se zúčastnili i studenti naší fakulty, bohužel nepostoupili ze skupiny, když prohráli s Brnem a Ostravou. Na letošních III. ČAH nás reprezentoval i Tomáš Pour, který vyhrál ve skoku do dálky. Další zlato přidali muži ve futsale. Na 2. místě skončili volejbalisté za Masarykovu univerzitou v Brně. 3. místo na 400 m volný způsob pak obsadila Kristýna Faktorová.

Oddíl odbíjené

Volejbal se na škole rozvíjel prakticky již od počátku fungování dobrovolné tělesné výchovy. Volejbalisté se pravidelně účastnili přeborů vysokých škol a turnajů pořádaných jinými oddíly. Oddíl volejbalu byl ustanoven jako jeden z prvních a od té doby funguje nepřetržitě až dodnes.

Od roku 1963 se muži začali účastnit soutěží pořádaných ČSTV. Po většinu let hrála tři mužstva mužů. Předsedou oddílu se stal František Hruška a trenérem Jan Hondlík. Činnost oddílu se rozvíjela dobře, jako jeden z mála oddílů se nepotýkal s nedostatkem členů. Hned v roce 1965 obsadili muži 2. místo v KP a o rok později soutěž vyhráli. Ze Slavoje České Budějovice přestoupili do TJ Slávia PF tři hráči, Jan Hondlík, Antonín Hoch a František Hruška. Od roku 1967 začalo hrát družstvo mužů II. ligu. Zápasy se odehrávaly na dvou hřištích v Kněžské ulici. Tréninky se konaly v zimě dvakrát v týdnu v tělocvičně v Dukelské ulici. V prvním roce svého působení ve II. lize skončili muži na 10. místě z dvanácti družstev. Ve dnech 6.-7. července 1968 muži bojovali na mezinárodním volejbalovém turnaji v Itálii, který zaslouženě vyhráli.

Druholigoví hráči se pravidelně účastnili turnajů v Jindřichově Hradci, Prachaticích a několikrát bojovali i v Dřevěnicích. Sami pak pořádali velice oblíbené jarní turnaje. II. ligu volejbalisté hráli nepřetržitě až do roku 1973, kdy sestoupili do KP I. V tomto roce převzal trenérskou funkci V. Cahák. Pod jeho vedením proběhlo zimní soustředění na Kvildě, které bylo zaměřeno především na fyzickou přípravu a vytrvalost. Krajské mužstvo tvořili tito hráči: Čižma, Z. a S. Tomšíčkové, Cába, Lundák, Kopřiva, Stukbauer, Vobr, Šenkýř, Košíček, Hoch a další. Už v první sezóně obsadili konečné 2. místo. S úspěchem hráli i v tzv. Zimní lize českobudějovických družstev, kde v silné konkurenci vybojovali 1. místo.

Od roku 1975 se stal trenérem Milan Červený. Na přeborech vysokých škol v Pardubicích v roce 1975 skončili na 2. místě a zajistili si tak postup na AM ČSR. Tam skončili na 6. místě. V roce 1981 obsadili v KP I. 2. místo a postoupili do kvalifikace o II. Národní ligu, kde bohužel neuspěli. Ani v dalším roce se jim postup nezdařil, když skončili čtvrtí.

Od podzimu 1984 přešlo družstvo mužů A pod TJ Dynamo České Budějovice. TJ Slávii PF reprezentovala tedy jen družstva B a C, která se změnila na A a B. První družstvo bylo tvořeno většinou kantory PF a VŠZ, kdežto za druhé hráli pouze studenti PF. V sezóně 1984/85 se muži A umístili na 8. místě. V roce 1986 měl oddíl volejbalu celkem padesát čtyři členů. V roce 1989 hráli muži A i B OP. V roce 1991 hrálo družstvo A KP I. a družstvo B OP. I. V roce 1994 měl oddíl volejbalu dvě družstva mužů, která hrála OP. V roce 2002 obsadili muži 3. místo v KP I a v roce 2003 toto umístění zopakovali. Na Oblastních přeborech v roce 2003 zvítězili a na ČAH skončili na 2. místě.

Už od počátku šedesátých let pracoval při fakultě kroužek volejbalu žen, který vedl František Hruška. To bylo ještě období spojení obou Slávií, ale po rozdělení jednot při TJ Slávia PF vznikl oddíl odbíjené žen. V první sezóně OP dokázaly zvítězit a zajistily si tak postup do KP. Od roku 1963 do 1966, kdy ženy soutěžily v KP, družstvo vedl Josef Machovský a po něm až do roku 1968 opět F. Hruška. V roce 1969 dokonce postoupily do II. ligy. V roce 1974 obsadily 11. místo, což znamenalo sestup do KP I. Hráčky v květnu 1975 reprezentovaly fakultu na přeborech vysokých škol zde vybojovaly 2. místo a postoupily na AM ČSR, kde skončily šesté. V roce 1977 se znovu probojovaly do II. ligy a sehrály několik přátelských utkání. Hned první sezónu skončily třetí, což byl skvělý výsledek. V dalším roce si ještě zlepšily své umístění o jednu příčku. V sezóně 1979/80 se dostavil úspěch v podobě vítězství ve skupině což znamenalo boj o kvalifikaci do I. ligy. Zde však děvčata neuspěla, ale i tak podala skvělý výkon. V následujících dvou ročnících skončilo družstvo v konečném pořadí vždy na 2. místě. Pak však přišly dvě sezóny, v nichž volejbalistky zvítězily a bojovala opět o postup do I. ligy. Bohužel ani teď neuspěla a postup jim unikl o jedinou příčku.

Od roku 1983, kdy mělo družstvo patnáct hráček, se začala projevovat nutnost omlazení kolektivu. Proto bylo stanoveno, že hráčkami musí být studentky fakulty. V sezóně 1984/85 obsadily v OP 3. místo. V roce 1988 existovala dvě družstva žen jedno v OP a druhé v KP. V roce 1989 hráli ženy A KP. Jak družstvo žen tak i mužů muselo v tomto roce řešit problém hřišť. Současná hřiště v areálu kolejí byla nevyhovující, chyběli šatny a umývárny. V roce 1991 postoupila děvčata družstva A do II. Národní ligy, družstvo B hrálo OP. Oddíl měl v tomto roce celkem čtyřicet osm členů. V roce 1994 existovala dvě družstva žen. Družstvo A hrálo I. ligu a družstvo B OP. Dále dorostenky, které působily v dorostenecké lize. V roce 2002 vyhráli ženy KP II. a postoupily do KP I. V sezóně 2002/2003 II. liga žen, sestup. Kadetky skončily na 4. místě a juniorky na 2. místě.

Oddíl ledního hokeje

Oddíl byl ustanoven 1. listopadu 1962, jako jeden z prvních hned po osamostatnění TJ Slávia PF. Prvním vedoucím byl jmenován Friml, hospodářem B. Pitra a trenérem J. Toufar. Hned v prvním roce své existence absolvovali hokejisté přebor českobudějovických škol. Utkali se s SVVŠ České Budějovice, s Průmyslovou školou stavební a s Vysokou školou zemědělskou. Vůbec první derby obou vysokých škol se konalo 17. prosince. Slávia PF zvítězila 6:2 a v odvetě dokonce 9:2. V tomto roce fakultu reprezentovali: Štětina, Mašek, Toufar, Hondlík, Písařík, Kodras, Šácha, Pitra, Janovský, Procházka, Šebrle, Bárta, Dvořák, Švec.

Od další sezóny už hráli hokejisté OP, tréninky se konaly na zimním stadionu v Českých Budějovicích. Hokejisté sehráli pouze dva zápasy, neboť na další se ve zkouškovém období nesešli. Tento rok se také mužstvo zúčastnilo přeborů vysokých škol a sehrálo několik vítězných utkání, konečné skóre bylo 92:70. Na závěr sezóny uspořádal oddíl meziročníkový turnaj, ve kterém zvítězili studenti třetího ročníku. Sestava hráčů se každoročně měnila, důvodem byly jak příchody nových hráčů tak odchody absolventů.

Činnost oddílu nebyla stálá. Od ledna 1968 až do října 1971 byla přerušena úplně. Podíl na tom měla absence tréninkové haly a lyžařské kurzy, které hráči museli absolvovat v době, kdy probíhala soutěž. Velkou zásluhu na obnovení měl tehdejší profesor na SVVŠ v Českých Budějovicích Pavel Lavický, který se stal na čas i trenérem mužstva. Oddíl se přihlásil do OP a obsadil skvělé 2. místo. V sezóně 1972/73 měli hokejisté smůlu, OP byl předčasně ukončen a mužstvo mělo sehráno o několik utkání méně. Na Oblastních přeborech vysokých škol obsadili 2. místo za vítěznou VŠCHT Pardubice.

Následující sezónu vyhráli svou skupinu OP a ve finále porazili Olešník 5:2 a postoupili tak do kvalifikace o KP II., kde bohužel neuspěli. Hráči si do nového ročníku stanovili cíl zvítězit v OP a postoupit do krajské soutěže. Po výborných výkonech se jim tento cíl podařilo splnit. Bez ztráty jediného bodu vyhráli OP a v kvalifikaci o KP II. vyřadili Sokol Dražice. V první sezóně v nové soutěži obsadili hráči 5. místo. V roce 1976/77 obsadili hokejisté 4. místo, ale to při novém uspořádání soutěží znamenalo sestup. Po rozpadu Sokola Bernartice se však v soutěži nakonec udrželi. Sezóna se však nevydařila podle jejich představ, mužstvo nemělo kde trénovat a také přístup k utkáním některých členů byl nezodpovědný. Hokejisté skončili na posledním místě a to znamenalo sestup zpět do OP.

Od 25. listopadu 1977 začal pracovat nově zvolený výbor. Předsedou se stal František Mráz, místopředsedou Jaroslav Landa a jednatelem Milan Liška. Trenérem se stal Pavel Lavický. Po loňské neúspěšné sezóně bylo nutné provést některé změny. Jako nejdůležitější se ukázal požadavek na sloučení s oddílem ledního hokeje Slávia VŠZ. Sloučení obou družstev se ukázalo jako správný krok. S rozšířením hráčské základny došlo i ke zkvalitnění výkonnosti. V sezóně 1978/79 obsadili hráči 3. místo. V roce 1979/80 vzniklo i mužstvo B, které hrálo OP. Hráči družstva A vyhráli v tomto roce svou skupinu.Vyvrcholením celé sezóny byla kvalifikace o postup do KP I. s mužstvem ČSAD Tábor, které vyhrálo skupinu B. První utkání se hrálo na domácí půdě a TJ Slávia PF vyhrála 4:3. Při odvetě 4. února 1980 v Táboře však mužstvo podlehlo 5:4. O výsledku musela rozhodnout trestná střílení, na ta vyhráli hokejisté 2:1 a zajistili si tak postup. Po zvážení všech okolností a po dohodě s výborem TJ Slávia PF se však mužstvo účasti v této soutěži zřeklo.

V ročníku 1980/81 byl zaveden nový systém, zůstala pouze jedna skupina o deseti mužstvech. Hokejisté se umístili opět velmi dobře, po velice dobrých výkonech obsadili 2. místo za Českým Krumlovem. Družstvo B skončilo s jediným bodem na 4. místě. Další sezóna nebyla pro mužstvo lepší, bylo málo hráčů, termíny zápasů byly značně zhuštěné, takže účast na zápasech nebyla dostačující. Družstvo A skončilo na 4. místě, pouze dva body za druhým v pořadí. V sezóně 1982/83 se mužstvo A zlepšilo a v konečné tabulce skončilo na 2. místě, když nasbíralo 26 bodů. Tato pozice TJ Slávii PF zajistila účast v nově vytvořeném KP, neboť po skončení soutěže došlo ke zrušení KP II. Místopředsedou byl zvolen Karel Blecha, hospodářem Karel Sváček a jednatelem Milan Liška.

První rok v nové soutěži se hráčům příliš nevydařil, obsadili předposlední místo a v soutěži se nakonec udrželi. Družstvo B skončilo ještě hůře, když obsadilo poslední místo. Špatná umístění obou mužstev bylo nutno hledat v tom, že jim chyběl zkušený trenér a hlavně pravidelné tréninky. Aby se tato situace v příštím roce neopakovala bylo nutno rozšířit hráčský kádr, udržet v činnosti mužstvo B a v neposlední řadě doplnit výzbroj. KP v roce 1984/85 ukázal, že úkoly z minulé sezóny byly splněny. Kádr tvořilo dvacet jedna hráčů. Mužstvo navíc získalo nového trenéra Ludvíka Michalova. Výsledkem byla dvě 5. místa. Hráči TJ Slávia PF se zúčastnili turnaje vysokoškolských mužstev v Plzni, kde vyhráli.

Sezóna 1985/86 znamenala pro mužstvo A 2. místo. Druhé mužstvo zaznamenalo také zlepšení, když obsadilo 3. místo z devíti a zajistili si tak účast ve finálové skupině. Tam sice všechna utkání prohráli, ale celkové 4. místo přesto znamenalo zlepšení. V další sezóně mužstvo A skončilo v KP na 4. místě a mužstvo B v OP na 3. místě. V roce 1989 se oddíl potýkal se špatnou materiální i členskou základnou. Tréninky se konaly v pozdních hodinách a řada členů odešla do jiných oddílů, ale i přesto byla snaha oddíl udržet i nadále. V roce 1991 byl předsedou oddílu Ludvík Michalov a klub nevykazoval žádnou činnost, připravoval se na opětné zahájení. Oddíl zahájil opětovnou činnost od října 1992, s dvaceti členy. V roce 1994 měl celkem třicet pět členů. V roce 1997 ukončil oddíl svoji činnost.

Oddíl košíkové

K ustanovení oddílu došlo v září 1964 v bývalé menze v Kněžské ulici. Byla ustanovena družstva mužů a žen, trenérem se stal Josef Měchura. Snahou oddílu bylo co nejvíce rozšířit košíkovou mezi posluchače fakulty a účastnit se co možná nejvyšších soutěží. Zpočátku bylo nutné zajistit pro nově vzniklý oddíl členskou základnu, proto se pořádaly nábory posluchačů Pedagogické fakulty.

První rok své činnosti se družstvo mužů přihlásilo do OP. V sezóně 1969/70 muži obsadili 3. místo a rok nato vyhráli, což znamenalo postup do KP. Dobrovolně se však účasti vzdali a dále závodili v OP. V roce 1971/72 obsadili 2. místo, a další dva roky vybojovali prvenství. Prakticky od doby založení se košíkáři pravidelně účastnili vysokoškolských přeborů.

Situace žen však v této době nebyla příznivá, OP pro ně nebyl otevřen, takže družstvo sehrálo pouze několik přátelských zápasů. Stav se nezlepšil ani v následujících letech a tak bylo družstvo žen rozpuštěno. Obnoveno bylo až v srpnu 1969, kdy do TJ Slávia PF přestoupilo druholigové družstvo žen ze Škody České Budějovice, jehož trenérkou se stala S. Vlachová. Hned v prvním roce sestoupily z II. ligy do KP. Rok nato přebor vyhráli a bojovaly znovu ve II. lize. Jelikož tento stav neudrželi, musely o návrat bojovat znovu v roce 1972/73. Mužstvo žen se také v roce 1970 zúčastnilo přeborů vysokých škol a vybojovali si postup na AM ČSR v Ostravě, kde skončily na 4. místě. V roce 1971 vyhrály přebory Čech, ale z kvalifikace se dále nedostaly. V letech 1971 a 1972 skončily na přeborech vysokých škol na 2. místě a dále nepostoupily.

V roce 1972 došlo ke změně ve vedení oddílu, předsedou se stal Josef Měchura. V roce 1973/74 byli členové oddílu rozděleni do čtyř družstev, ženy, muži a dvě družstva žaček. Družstvo žen hrající II. ligu mělo problémy se zajištěním vhodné tělocvičny pro svá utkání. Své zápasy musely sehrát mimo České Budějovice, neboť se zde nenacházela ani jediná vyhovující tělocvična. Kromě toho se tréninky konaly ve špatných podmínkách a tak udržení ve II. lize bylo nemožné. Družstvo žákyň obsadilo ve svém prvním startu v KP 5. místo. Muži na tom byli lépe a postoupili do KP, nakonec však postup přenechali druhému mužstvu.

V sezóně 1974/75 vybojovaly ženy 3. místo v KP a muži obsadili v OP 2. místo. Od školního roku 1975/76 převzal funkci předsedy oddílu Emil Řepka. Družstvo žaček bylo zrušeno a nahrazeno dorostenkami hrajícími KP. Trenérkou dorostenek se stala Staňková, u žen Vlachová a muže trénoval E. Řepka. Od září 1976 začala s tréninkem i dvě družstva žáků, které vedl Hejpetr, trenér II. třídy. Muži zvítězili v OP, ženy obsadily opět 3. místo a dorostenky skončily na 5. místě v OP. 7. 12. 1976 se reprezentační mužstvo PF zúčastnilo Oblastních přeborů vysokých škol, kde muži obsadili 3. místo.

V roce 1976/77 se ženy zúčastnily přeborů vysokých škol, kde získaly 2. místo. Muži neobhájili své prvenství a skončili na 2. místě. Ženy skončily opět třetí a mladší dorostenky dosáhly stejného umístění. V sezóně 1977/78 se ženy soutěže nezúčastnily a muži skončili opět na 2. místě. Sezóny mezi léty 1978 – 1981 nedopadly pro muže zrovna nejlépe. Nejprve obsadili 5. místo ze šesti družstev, pak soutěž vůbec nedohráli a v roce 1981 skončili z osmi družstev na 6. místě. Toto zhoršení zapříčinil malý zájem nových posluchačů o tento druh sportu.

V ročníku 1980/81 skončilo znovu obnovené družstvo žen na 4. místě a žákyně dokonce na 3. místě. V sezóně 1981/82 měl oddíl padesát osm členů. Nejlépe si vedly žákyně, které skončily na 3. místě, ženy na 4. místě a muži na 5. místě. V následujících dvou sezónách však muži nedohráli OP. Ani ženám a dorostenkám se příliš nedařilo, skončily v polovině konečné tabulky. V roce 1984 došlo k nárůstu počtu mužů a zlepšily se i podmínky k trénování. V roce 1985 skončili muži v OP na 4. místě. V roce 1986 měl oddíl košíkové šedesát pět členů, muži v OP skončili poslední. Ženy a dorostenky vedla Hejpetrová a obě družstva hrála KP. Ženy skončily na 5. a dorostenky na 6. místě. V roce 1987 měl oddíl v soutěžích celkem čtyři družstva. Družstvo mužů v OP skončilo na 2. místě. Zbývající tři družstva startovala v KP. Ženy skončily na 5. místě, dorostenky na 1. místě a žákyně na 6. místě. Ženy se ještě zúčastnily Oblastního přeboru vysokých škol kde zvítězily. Tím si zajistily postup na AM ČSR. V roce 1988 měl oddíl čtyřicet tři členů, tři hosty a v soutěži čtyři družstva. Muži skončili v OP na 7. místě, ženy v KP na 6. místě, dorostenky na 5. místě a žákyně na 6. místě. Na popud E. Řepky bylo v roce 1989 založeno družstvo B mužů a přihlášeno do OP. V roce 1991 nevykazoval oddíl soutěžní činnost, snažil se však o opětovné zařazení do OP. Předsedou oddílu byl stále Emil Řepka a trenérem J. Měchura. Tréninky se konaly jednou v týdnu. V roce 1992 se muži opět zapojili do OP, ženy trénovaly, ale do soutěže nevstoupily. V roce 1994 hrálo družstvo mužů OP. Celkem měl oddíl čtyřicet dva hráčů, z toho sedm žen.

Dnes funguje pouze družstvo mužů, které získalo v letech 1998, 1999, 2000 a 2001 2. místo v oblastním přeboru. V roce 2002 pak skončilo na 3. místě. Na Oblastních přeborech vysokých škol pro oblast Čech skončili v roce 1999 na 2. místě. Tréninky se konají dvakrát v týdnu, trenérem je Igor Sedláček a předsedou Emil Řepka. Bohužel se jak v letošním roce, tak i v letech předcházejících potýká družstvo se značným nedostatkem hráčského kádru.

Oddíl jógy

Valná hromada VSK Slávia PF, která se uskutečnila 19. 4. 1995 ustanovila oddíl jógy. Slovo jóga pochází ze sanskrtu a znamená spojení, sjednocení. Jógové cviky na nás působí celistvě a uvádějí tělo, mysl, vědomí i duši do rovnováhy. Je tomu již 30 let, co se u nás začalo cvičit podle systému Jóga v denním životě Paramhanse svámího Mahéšvaránandy. I v oddílu jógy se cvičí podle tohoto systému. Systém spojuje původní jógovou tradici s poznatky současné vědy a medicíny. Vede začátečníky postupně od přípravných cvičení až k pokročilým ásanám.

Obsahem jsou:

  • tělesná a dechová cvičení
  • relaxace
  • techniky koncentrace, sebeanalýzy, meditace
  • techniky krijí

Ze základních cviků Jógy v denním život se vyvinuly i speciální programy, které jsou orientovány přímo na určitou oblast. Jsou to například – jóga proti bolestem zad, kloubů, jóga pro seniory, manažery, děti. Program cvičení je každoročně obohacen přednáškami, výlety, víkendovými semináři na Tejmlově a rekreačními pobyty v Chorvatsku, které se konají od roku 2000. V roce 2000 měl oddíl sto dvanáct členů. Oddíl jógy patří k oddílům s největší členskou základnou. V dubnu 2000 proběhlo ve třech víkendech školení cvičitelů jógy III. třídy, kurz dokončilo celkem osmnáct z dvaceti zúčastněných. Předsedkyní oddílu je Milada Krejčí.

Oddíl aerobiku

Aerobik je forma vytrvalostního cvičení při hudbě, které využívá prostředky základní, kondiční a rytmické gymnastiky, ale například i taneční prvky. Má svoji historii a podle intenzity cvičení, výběru cviků, převažujícího fyziologického účinku, charakteru pohybů a zastoupení tanečních prvků se cvičí aerobic v různých formách. Aerobik zapojuje do činnosti velké svalové skupiny, čímž pozitivně působí především na oběhový srdečně cévní systém a je hodnotným tréninkem vytrvalosti. Rozvíjí se při něm pohybové dovednosti: koordinace pohybů, pohyblivost, prostorová orientace a pohybová paměť. Příznivě působí i na pohybové schopnosti: sílu, obratnost, vytrvalost. V současnosti existuje již mnoho druhů aerobiku například: aerobik mix, aqua aerobik, balance aerobik, bodystyling, funky aerobik, step aerobik, kick box aerobik a další.

Předsedou oddílu aerobiku je Monika Hasalová, která úspěšně složila zkoušky na diplomy – basic instruktor IFAA, step instruktor IFAA, dance instruktor, power jóga instruktor, funky instruktor a turbo kick-box instruktor. Tréninky aerobiku probíhají celkem devětkrát v týdnu, z toho dvě hodiny v tělocvičně Zemědělské fakulty a zbytek hodin v tělocvičně v Jeronýmově ulici. V posledních několika letech má oddíl v každém semestru kolem dvouseti členů. Tento semestr funguje při VSK Slávia PF osm instruktorů aerobiku, jejich počet i sestava se každoročně mění. Oddíl také zajišťuje školení instruktorů, zatím vyškolil asi kolem padesáti zájemců. Ti pak mají možnost po získání licence vést hodiny oddílu aerobiku ve večerních hodinách. V tomto roce to bude po třetí co oddíl nabízí zájezd k moři, náplní jsou různé formy aerobiku, dechová relaxační cvičení, jízda na kolech a in-line bruslení.

V roce 2001 pořádal oddíl show k desátému výročí založení Jihočeské University. Přišli si zacvičit téměř dvě stovky nadšenců, zúčastnili se také všichni instruktoři. Akce byla hodnocena jako velice vydařená. Oddíl aerobiku patří mezi oddíly s největším počtem členů.V hodinách aerobiku se instruktoři zaměřují většinou na kick box, klasický, step a taneční aerobic a power jógu. V současnosti má oddíl k dispozici dva mikroporty, novou aparaturu, podložky, gumy a stepy na cvičení.

Akreditované zařízení pro přípravu instruktorů aerobiku:

  • získání osvědčení instruktora aerobiku
  • získání osvědčení step aerobiku
  • získání osvědčení specializace dětský aerobik

Oddíl plavání

Oddíl plavání byl založen 16. prosince 1971, plavci začali trénovat pod vedením Františka Hrušky a Miloslava Melky. Tréninky probíhaly dvakrát v týdnu na plaveckém stadiónu v Českých Budějovicích. Už od roku 1972 se však zhoršily podmínky pro trénování. Pedagogické fakultě byl bazén uvolňován pouze pro výuku, takže plavci neměli jinou možnost, než trénovat při těchto hodinách nebo při veřejném plavání. To se samozřejmě projevilo i v celkové výkonnosti plavců. Ve školním roce 1971/72 se plavci zúčastnili vysokoškolské ligy v Plzni, kde i přes všechny problémy obsadili 3. místo. V jednotlivcích vybojovala Lenka Kratochvílová na trati 200 m prsa 2. místo. Na Oblastních přeborech Čech konaných 19. 4. 1972 v Plzni skončila L. Kratochvílová na 2. místě v kraulu a na 1. místě na 100m prsa. Na stejné trati pak obsadila Šafářová 2. místo. Vaňásek obsadil 3. místo na 200m prsa a Meškán také 3. místo na 400m kraul. V sezóně 1972/73 obsadila TJ Slávia PF ve stejné soutěži 4. místo. V roce 1973 získali posluchači PF 1. místo na Olympiádě škol v Českých Budějovicích. V tomto roce se plavci zúčastnili ještě Oblastních přeborů VŠ, kde L. Kratochvílová obsadila 2. místo na 100m prsa. Postupem času však činnost začala stagnovat, klesl i počet posluchačů a protože nebyly vyhovující podmínky pro závodní činnost, byl oddíl v roce 1978 zrušen.

V roce 1990 na žádost studentů schválil výbor oddíl plaveckých sportů. Součástí oddílu byla i družstva podvodního ragby a rychlostního plavání s ploutvemi a měl celkem dvacet tři členů. Plavci vyhráli KP družstev. Podvodní ragby bylo na návrh výboru VSK od 1. 1. 1994 zrušeno. Důvodem byla povaha sportu, která neodpovídala koncepci VSK. V roce 1994 měl klub dvanáct členů a vedoucím oddílu byl F. Skřičil. Dne 25. a 26. dubna 1995 pořádala Pedagogická fakulta JU České Budějovice, katedra tělesné výchovy a sportu pod záštitou děkana fakulty Miroslava Papáčka AM ČR v plavání. Zúčastnilo se celkem dvacet tři měst ve kterých jsou vysoké školy. V roce 1996 se uskutečnilo AM ČR v plavání s ploutvemi, kterého se zúčastnil i jeden student PF v Českých Budějovicích. Jiří Bartoška obsadil tři 18. místa a jedno 17. místo.V současné době oddíl zahrnuje tři skupiny, studenty PF, žactvo a studenty sportovního gymnázia. Trenérkami jsou Marie a Marcela Šmídovi.

Oddíl úpolů

Aikida a Tai-chi Kořeny oddílu sahají do konce 80. let, kdy se v oddílu judo, kromě běžného tréninku začaly cvičit základy aikidó. První informace pro toto cvičení sem přinesli L. Michalov a Vladislav Kukačka, kteří se s ním seznámili po dobu svého studia na FTVS UK v Praze. Během několika semestrů se rozšířila základna natolik, že došlo k oddělení skupiny cvičící aikidó od oddílu juda. Na sklonku roku 1991 byl založen první oddíl aikida v jihočeském regionu při vysokoškolském klubu. Vedoucími a trenéry byli L. Michalov, V. Kukačka, učitelé kateder tělesné výchovy PF a VŠZ na JU.

Během roku 1992 a 1993 se vytvořila stabilizovaná základna asi dvaceti členů, převážně vysokoškolských studentů, která se pravidelně scházela dvakrát v týdnu. Na sklonku roku 1993 vznikla v Praze Česká asociace aikidó (ČAA), jako tehdy jediná oficiální organizace uznaná Hombu Dojo v rámci České republiky. VSK Slávia PF byla jedním ze zakládajících členů této nově vzniklé organizace, kterou zajišťoval technickou úrovní japonský učitel žijící ve Švýcarsku pan Masatomi Ikeda (7. dan Aikikai) a jím pověřený asistent pan Daniel Vetter (5. dan Aikikai). Během let 1993 – 1995 se počet členů a program oddílu po drobných organizačních problémech stabilizoval. V současnosti vedou oddíl L. Michalov (2. dan Aikikai) a V. Kukačka (1. dan Aikikai) a oddíl má kolem sedmdesáti registrovaných členů.

Aikido bylo jako samostatné bojové umění vyvinuto teprve v roce 1925 mistrem Ueshibou Morihei (1883-1969). Umění aikidó lze popsat jako techniku koordinovaného, spojeného, harmonizovaného či koncentrovaného vědomí, duše či ducha. Ústřední ideou je užití koordinované síly v harmonii s rozličnými požadavky a okolnostmi boje. Smíšením obráncovy vlastní strategie se strategií soupeře bylo možné nad ním i celým bojem získat úplnou kontrolu. Ueshibo v souladu s komplexnějším pojetím principu aiki rovněž modifikoval staré justu a vytvořil novou metodu, již nazval aikidó. Cvičení je vhodné pro muže a ženy od dvanácti let. Cílem aikida je harmonický rozvoj ducha i těla, fyzická kondice, pohybové vzdělání i sebeobrana.

Oddíl lyžování

Oddíl lyžování TJ Slávia PF byl založen 21. února 1973 a měl osmnáct členů. Jeho založení schválila schůze výboru 22. února 1973. Podnětem k založení bylo konání Oblastních přeborů vysokých škol v běhu na lyžích na Zadově, které proběhlo 24. a25. ledna 1973. Posluchači oboru tělesné výchovy pomáhali s organizací závodu a někteří i závodili. Už během příprav projevili posluchači zájem o založení lyžařského oddílu. Hned v prvních dnech jeho existence se přihlásilo mnoho nových členů, takže oddíl měl celkem padesát čtyři členů.

Byl ustanoven první výbor:
Předseda: Běla Petříková
Místopředceda: Stanislav Podlaha
Tajemník: Eduard Kubelka
Hospodář: Jan Hlásek
Metodik: Jiřina Kalová
Trenér běžců: Jiří Pán
Trenér sjezdařů: Zdeněk Šebrle

Tréninky se konaly jedenkrát týdně v tělocvičně Dukelské ulici, pod dohledem cvičitelů lyžování – Běli Petříkové, Zdeňka Šebrleho, Jiřiny Kalové, Ivany Lohonkové, Karla Krejči, Jana Hondlíka, Václava Maška a dalších. 30.-31. ledna 1973 se dva posluchači zúčastnili Oblastních přeborů vysokých škol na Ještědu ve sjezdovém lyžování. Jan Štumbauer obsadil ve slalomu 8. místo, v obřím slalomu 9. místo a ve dvojkombinaci 7. místo. Jan Vít skončil ve slalomu na 7. místě, v obřím slalomu na 19. místě a ve dvojkombinaci na 9. místě. Oddíl měl v této sezóně vyškolených již 35 cvičitelů a dva rozhodčí III. třídy. Cvičitelé v průběhu roku pomáhali školám na týdenních lyžařských zájezdech jako instruktoři. V prosinci 1974 se také uskutečnilo předvánoční soustředění na Zadově, které vedli Zdeněk Šebrle a Běla Petříková. 11-15. 1974 se konalo Akademické mistrovství ČSR v běhu na lyžích na Špičáku kterého se zúčastnila Adéla Pohanková. Obsadila v trati na 5 km 18. místo a 10 km 22. místo. Sezóna 1975/76 začala opět trénováním, běžci dostali pět párů kolečkových lyží pro podzimní trénink. Na Oblastních přeborech VŠ v Liberci v roce 1975 si Horáková vyjezdila 5. místo, Machová 6. a Eibl 8. místo. Kucová v únoru 1975 vyhrála veřejný závod ve slalomu na Zadově a Eibl skončil na 3. místě. Na soutěže v roce 1976/77 se sjezdaři i běžci připravovali převážně individuálně, sjezdaři měli navíc prosincové soustředění na Špičáku. V rámci kurzů byli vyškoleni noví cvičitelé, jejichž počet v oddílu stoupl na třicet. Na přeborech VŠ v Ústí nad Labem v únoru 1976 zvítězila Wawreynová v běhu na 5 km a Fridrichová obsadila 6. místo. Wawreynová se pak v březnu zúčastnila Akademického mistrovství v Jeseníkách, kde v běhu na 5 km obsadila 23. místo a na 10 km byla 28. V roce 1979 se lyžaři nezúčastňovali závodů, protože po odchodu řady závodníků neměl oddíl dostatek náhradníků. Tato situace trvala až do roku 1980, kdy se zlepšily tréninkové podmínky. V sezóně 1982/83 byla závodní činnost značně omezena díky špatným sněhovým podmínkám a řada závodů odvolána. Následující sezónu se konaly tréninky dvakrát v týdnu a posluchači dále působili jako instruktoři na zimních výcvikových kurzech. V sezóně 1991 měl klub třicet jedna členů, nezúčastňoval se soutěží z důvodů špatných sněhových podmínek. V dalším roce se však již zapojil do soutěže OP.V roce 1993 neměl oddíl lyžování členskou základnu a nevykazoval žádnou činnost. V roce 1994 měl dvacet členů. Od tohoto roku se počet členů stále snižoval až došlo v roce 2003 ke zrušení oddílu. Zbylí členové přestoupili do ski klubu Maty.

Oddíl nohejbalu

Nohejbal se začal hrát v okrese České Budějovice již v roce 1966. Oddíl nohejbalu TJ Slávia PF vznikl v dubnu 1974 a měl osm zakládajících členů. Mezi první zástupce patřili Zdeněk Šebrle, Milan Hubáček, Pavel Urban, Martin Pixa, Josef Cepák, Zdeněk Peterka, Vlastimil Hlásek a Ladislav Votava. Prvním trenérem se stal Zdeněk Šebrle, který zároveň plnil roli předsedy oddílu od jeho počátku až do ukončení činnosti. Od počátku se oddíl potýkal s problémem zajištění tělocvičny pro zimní tréninky. V létě se oddíl scházel jedenkrát v týdnu, a v zimním období vůbec. V soutěžním ročníku 1973/1974 obsadilo družstvo 4. místo v OP, když v boji o 3. místo podlehlo Lokomotivě České Budějovice. V dalším roce odešel Josef Cepák, a byli přijati tři nový členové Jan Boháč, Jan Rozmuš a Miroslav Píleček. V této sezóně skončili nolejbalisté na 3. místě, přispělo k tomu zajisté i vlastní hřiště, které si hráči sami upravili. V letech 1975/76 byli opět přijati noví členové- Josef Novotný, Karel Hintnaus, Miroslav Truhlář, Zdeněk Kubeš, Jindřich Domín a Ivan Ortman, družstvo skončilo na 3-4. místě, o které se dělilo s oddílem Start. V sezóně 1976/77 nastoupil oddíl po odchodu některých členů a nástupu Františka Rybáka s devíti hráči. Družstvo trénovalo na tuto sezónu i v zimním období, připravovalo se pod vedením trenéra Boháče v tělocvičně v Jeronýmově ulici. Tento rok se jim podařilo zvítězit a postoupili do KP. S tímto postupem přibyli i nové starosti všem členům, kolektiv byl opět doplněn o nové hráče, celkem měl tedy čtrnáct členů. Tréninky se konaly v Dukelské ulici dvě hodiny v týdnu. Vzhledem k tomu, že družstvo bylo v soutěži nováčky znamenalo 5. místo úspěch.

Sestava mužstva se měnila každý rok, bylo to zapříčiněno především ukončením studia některých členů, neplněním jejich závazků, odstěhováním nebo nástupem na vojenskou službu. V následujících třech letech skončilo družstvo vždy na 8. místě, a v roce 1982/83 dokonce sestoupilo zpět do OP. V této sezóně reprezentovalo fakultu ještě družstvo sestavené z nových členů, v OP však skončili na posledním místě. Hlavní příčinnou, která způsobila, že nedošlo ke zlepšení, byla skutečnost, že nohejbalisté měli možnost trénovat pouze jedenkrát v týdnu, neměli dostatečně širokou základnu hráčů a sami hráči také vždy neplnili své povinnosti a úkoly zodpovědně, jako například docházku na zápasy a tréninky.

Kromě účasti v KP byl oddíl pověřen uspořádáním několika soutěží. V rozmezí června až října 1982 se na hřišti TJ Slávia PF konaly – KP trojic, KP dvojic, KP trojic dorostenců a žáků a na konec sezóny kvalifikace vítězů KP o první ligu. Po sezóně nastala pro oddíl složitá situace. K 1. lednu odešlo osm hráčů, většina z nich hrála KP, proto bylo další rok vytvořeno pouze jedno mužstvo pro OP. Rok 1985 znamenal pro klub opětné zlepšení, když v OP obsadil 3. místo a měl celkem dvanáct členů. V roce 1989 obsadili 6. místo v trojicích a 5. až 6. místo dvojic, z celkového počtu patnácti mužstev. V roce 1991 měl oddíl jedenáct členů a působil v OP. Ještě v roce 1994 měl oddíl šestnáct členů. V roce 1997 obsadili hráči 5. místo v OP. V tomto roce se již začal projevovat nezájem studentů, což vedlo postupně k jeho rozpadu z důvodu absence hráčů. Pokračování klubu bylo pak v podnikové lize, ale i tu hráči po třech letech opustili. Poslední sestavu družstva tvořili – Jiří Irra, Martin Hondlík, Jan Hondlík. Wolgemuth a Zdeněk Šebrle. Oficiálně ukončil oddíl svou činnost v roce 1999.

Oddíl sportovní gymnastiky

Oddíl sportovní gymnastiky byl založen v listopadu 1962. Pracoval spolu s uměleckou gymnastikou a základní tělesnou výchovu pod názvem oddíl základní tělesné výchovy. Každý z oddílu měl svého trenéra, ale po krátké době se začalo toto sdružení jevit jako nevyhovující. Na výroční členské schůzi v listopadu 1963 došlo k dohodě o vytvoření tří samostatných oddílů. Oficiálně vznikl tento oddíl na začátku školního roku 1964/65. Klub měl osmnáct členů, do prvního výboru byli zvoleni, předseda Pavel Pokorný, jednatel Eva Mildová, hospodář Marie Štíchová a kronikář Iva Votrubová.

Pravidelné tréninky začaly 22. září 1964 v tělocvičně v Dukelské ulici. Hned od počátku se projevily materiální problémy, v tělocvičně byl nedostatek nářadí, což ztěžovalo činnost. Trenérkou se stala Jiřina Kalová, která v této funkci setrvala několik let. Ve dnech 24.-25. dubna 1965 se oddíl zúčastnil vysokoškolských přeborů. Ženy ve složení Votrubová, Geigrová, Věrtáková a Poncarová obsadily 6. místo z deseti startujících. U mužů dobrého výkonu dosáhl Quido Kratochvíl, který skončil na 5. místě z dvanácti zúčastněných.

Na začátku sezóny 1965/66 došlo ke změně ve výboru, tréninky se konaly dvakrát v týdnu společně s muži. Dne 7. listopadu 1965 se oddíl zúčastnil přeborů Jihočeského kraje. Nejlepšího výkonu dosáhla Iva Votrubová, když obsadila 1. místo. Další akce se gymnasté zúčastnili v dubnu 1966. V Ústí nad Labem se konaly Oblastní přebory vysokých škol, kde ženy získaly 3. místo z osmi a muži skončili poslední. Výkon mužů zlepšil svým 1. místem Quido Kratochvíl.

V sezóně 1967/68 přijal oddíl patnáct nových členů a dvě trenérky B. Petříkovou a Žofkovou. Následující dvě sezóny byly podobné, oddíl dále soutěžil a ve vedení proběhly určité změny. Další rok družstvo startovalo v oblastních přeborech, kde gymnastky vybojovaly 1. místo a Jaroslava Cicerová obsadila 2. místo z celkového počtu dvaceti čtyř závodnic. Ve školním roce 1972/73 tréninky probíhaly v Čéčově a Dukelské ulici, pod vedením Ivany Lohonkové začal pracovat kroužek pohybové průpravy. Předsedkyní oddílu byla zvolena Věra Zálohová, hospodářem se stal Pavel Vaňásek a kroniku vedla Irena Mašková. Březen 1973 znamenal pro oddíl velký úspěch, když na soutěži Oblastních přeborů obsadil 1. a 2. místo z celkem dvaceti sedmi soutěžících. Závodů se většinou účastnili žákyně, dorostenky a několik žen. Na Oblastních přeborech konaných 3. až 4. května 1974 obsadila Bícová v kategorii žákyň 2. místo, Cífková v dorostenkách zvítězila a Ivana Dočekalová, Libuše Kucová a Eliška Klausová obsadily první tři místa v ženské kategorii.

V roce 1975 oddíl opustila J. Kalová a na její místo nastoupila Jaroslava Vildtová. Výbor od tohoto roku pracoval ve složení, předseda Zdeňka Kotenová a kronikář Marie Hodaňová. Dobrých výsledků dosáhla hlavně I. Dočekalová, která na Oblastních přeborech vysokých škol v Praze skončila na 8. místě a vyhrála OP. Gymnastky se zaměřovaly nejen na závodní činnost, ale věnovaly se též tréninku družstva žákyň. Po tříleté přestávce se opět vrátila J. Kalová. V květnu 1978 se konal okresní i krajský přebor, kde gymnastiky obsadily první tři místa. V sezóně 1978/79 nebyla k dispozici žádná tělocvična proto oddíl dočasně netrénoval. I přes tyto problémy obsadilo družstvo žen na Oblastních přeborech vysokých škol v Brně 8. místo a Alena Cicvárková v soutěži jednotlivkyň obsadila 3.- 4. místo.

V roce 1984 převzala oddíl Jaroslava Tenglová. Trénovalo se jednou v týdnu a náplní byla příprava sestav na přebory. Hned na OP získalo družstvo 1. místo a R. Počinková také vyhrála. Na Oblastních přeborech vysokých škol v Brně, kde vedle žen reprezentoval TJ Slávii PF i posluchač a budoucí trenér a předseda oddílu G. Bago. V sezóně 1985/86 měl oddíl šestnáct žen a dvacet žákyň. V roce 1989 měl oddíl dvacet pět členů a účastnil se okresních i oblastních přeborů vysokých škol. V roce 1991 byla předsedou Jaroslava Tenglová, trenérem P. Kolár. Oddíl měl patnáct členů a tréninky se konaly jednou v týdnu. V tomto roce se oddíl neúčastnil žádných soutěží. V roce 1992 se situace zlepšila, oddíl pořádal Oblastní přebory vysokých škol. Účastnil se také AM ČR, okresních a krajských přeborů. V roce 1993 výbor schválil pronájem tělocvičny ZŠ v Rožnově pro potřeby oddílu. V roce 1994 měl oddíl šestnáct mužů a dvanáct žen. Oddíl v současné době nevykazuje žádnou sportovní činnost.

Oddíl moderní gymnastiky

Po osamostatnění oddílu sportovní gymnastiky, se vyčlenil i oddíl umělecké gymnastiky, který vedla Běla Petříková. Závodní činnost v těchto letech stagnovala a nakonec byl oddíl v polovině šedesátých let zrušen. Za necelých deset let však svou činnost obnovil.

Závodní činnost začala v říjnu 1973, tehdy ještě jako oddílu TJ Merkur České Budějovice. Ze ZDŠ v Čéčově ulici byly vybrány talentované dívky a ty se začaly pod vedením dobrovolné trenérky Ivany Lohonkové připravovat na soutěže ve III. VTM. Tréninky se konaly dvakrát v týdnu devadesát minut a oddíl měl osm členek. V roce 1974 se dívky po necelé půlroční přípravě zúčastnily prvních závodů. Nejprve proběhl 25. 3. 1974 přebor oddílu, který absolvovaly všechny členky. Ivana Paclíková obsadila 1. místo, jako druhá skončila Alena Hamáčková a na 3. místě byla Jarmila Votrubová. Prvních pět závodnic postoupilo do KP konaného 28. 3. 1974. Jejich první start byl úspěšný. Jarmila Votrubová obsadila 2. místo a Alena Hamáčková 3. místo z celkového počtu dvacet tří závodnic. Obě závodnice pak spolu s vítězkou postoupily do přeboru družstev ČSR ve VTM, který se uskutečnil 20. dubna 1974 v tělocvičně TJ Škoda České Budějovice, za účasti závodnic z devíti družstev ze sedmi krajů.

Oddíl se rozrostl o dalších pět členek a trenérce Ivaně Lohonkové začala pomáhat posluchačka PF Milada Musilová. 1. ledna 1975 byl oddíl moderní gymnastiky TJ Merkur převeden do TJ Slávia PF. Děvčata se ihned zapojila do KP a nejlepší závodnicí se stala Marcela Hadrová z TJ Slávia PF a získala titul přebornice kraje ve III. VTM.

Do oddílu nastoupila nová trenérka III. Třídy Magda Beránková, posluchačka VŠZ. V roce 1976 byl oddíl rozdělen do tří skupin, které se připravovaly na své soutěže:

  • přípravná skupina, v níž bylo dvanáct závodnic, trenérkou byla M. Beránková a tréninky probíhaly ve dvou skupinách jednou v týdnu po jedné hodině
  • III. VTM čítající šest závodnic, trenérkou byla M. Musilová a trénovalo se jednou až dvakrát v týdnu devadesát minut
  • II. VTM mající pět závodnic, trenérkou byla I. Lohonková a tréninky probíhaly dvakrát až třikrát v týdnu devadesát minut

V rozmezí března až května 1976 se závodnice zúčastnily pěti soutěží. V KP II. VTM v Českých Budějovicích zvítězila M. Hadrová a druhá skončila Jana Zouzalová. Tímto umístěním si obě zajistily postup na přebor ČSR, který se uskutečnil v dubnu v Říčanech. Tam Hadrová obsadila 31.- 32. místo a Zouzalová skončila na 40. místě. V prosinci 1976 se gymnastky zúčastnili prvního ročníku memoriálu Dany Hammingerové v Humpolci. Družstvo ve složení Hadrová, Milotová, Středová zvítězilo a zásluhou Hadrové si odvezlo i prvenství v soutěži jednotlivkyň.

Následujícího roku odešla M. Beránková a došlo i k omezení tréninkových možností. Oddíl měl čtrnáct závodnic, dvě trenérky a jednu rozhodčí. Hadrová vybojovala 1. místo na KP II. VTM a opět si tak zajistila postup na přebor ČSR v Hradci Královém, kde skončila na 22. místě. Od roku 1978, bylo družstvo rozděleno na dvě skupiny a oddíl měl celkem jedenáct závodnic a dvě trenérky. Jedna skupina se připravovala na III. VTM pod vedením Milady Prouzové, druhá na II. VTM, III. VT a I. VT pod vedením Ivany Lohonkové. Úspěchu dosáhly gymnastky 19. dubna 1979 na KP VTŽ, Lubomíra Šebková a Šárka Čermínová získaly první dvě místa. Hadrová opět potvrdila svoji výkonnost, když ve II. VT skončila na 2. místě.

V roce 1980 měl oddíl jedenáct členek a dvě trenérky, Ivanu Lohonkovou a Magdu Boháčovou. V dubnu 1980 zopakovaly své umístění Šebková a Čermínová. V květnu 1981 zvítězila Monika Nejedlá v KP III. VT a téhož měsíce na mezioddílových přeborech ve III. VT v Lišově vybojovala 1. místo Hana Michalová. V tomto roce měl oddíl celkem třicet tři členek, z toho čtrnáct tvořila přípravka, stejný počet mládež a dospělí pět členů. V letech 1982 až 1984 se děvčata účastnila prakticky stejných soutěží jako v minulých letech. V roce 1984 se oddíl zúčastnil Oblastního přeboru vysokých škol v Praze. Ivana Lálová obsadila v kategorii I. VT 1. místo. Stejného umístění dosáhla i na AM. Lálová byla nejúspěšnější studentkou, která reprezentovala PF v moderní gymnastice. S ukončením studia však skončila i její činnost v TJ Slávii PF, v současné době má svůj vlastní velice úspěšný oddíl moderní gymnastiky TJ Máj. Počet závodnic rostl, v roce 1985 měl oddíl třicet dva členek, které byly rozděleny do tří skupin. První a druhá skupina byly spojeny a první skupina vedená I. Lohonkovou se zaměřovala na výkonnostní sport.

V roce 1986 byly členky rozděleny do čtyř skupin. Přípravná (8-9 let), kde se připravují závodnice, které smějí soutěžit zatím pouze v rámci oddílu. Druhou skupinu tvořily žákyně 10 – 13 let, třetí dorostenky ve věku 14 – 16 let a poslední skupinou jsou ženy ve věku od 17 let. V této době měl oddíl celkem třicet tři členek. Na Oblastních přeborech Čech a Moravy v Brně ve II. VT získala Marková Michaela 1. místo z pěti zúčastněných. V roce 1987 na OP VŠ ve II. VT skončila Marková na 4. a Polesná na 5. místě v povinném čtyřboji jednotlivkyň. Zuzana Valachová vybojovala 2. místo ve III. VT.

Na Oblastních přeborech VŠ v moderní gymnastice vyhrála Irena Polesná ve III. VT. Na Oblastních přeborech VŠ konaných v roce 1989 v Praze získala Valachová v první kategorii 5. místo a Polesná ve druhé kategorii 4. místo.

K 1. 1. 1990 přestoupily na žádost Lálové žákyně do TJ Máj. Na Oblastních přeborech vysokých škol ve II. a III. VT konaných 7. května 1990 v Praze skončila Irena Polesná na 3. místě a Zuzana Valachová na 4.-5. místě. 24. 4. 1991 se konaly SPVŠ pro oblast Čech a Moravy, zde obsadily ve III. kategorii ve dvojboji jednotlivkyň ve volných sestavách s libovolným náčiním Štěpánka Šotová 7. místo a Zuzana Valachová 8. místo.V roce 1991 byla předsedkyní oddíl Ivana Lohonková a oddíl měl šestnáct členek, tréninky se konaly jednou v týdnu. V roce 1992 se gymnastky zúčastnily několika soutěží, ale umístění nebyla moc dobrá. AM ČR v roce 1993 se oddíl nezúčastnil. V roce 1994 počet členů klesl na tři. V roce 1997 oddíl zanikl, protože žádná ze studentek nechtěla již závodit a také nepřicházely žádné nové, aby nahradily členky které ukončily studium. Dalším z důvodů bylo i zavedení jazzgymnastiky a později aerobiku.

Oddíl ZRTV

Tento oddíl v podstatě navázal na základní tělesnou výchovu ze šedesátých let a svou činnost rozvíjel od roku 1975. Členové oddílu se scházeli dvakrát v týdnu v tělocvičně v Jeronýmově ulici a byli rozděleni do dvou skupin. Muže vedl Karel Voráček a věnovali se hlavně míčovým hrám a gymnastice. Podobný program měla i skupina žen, které vedla jedna z posluchaček. Od roku 1976 vznikla u žen nová skupina, vedla ji lektorka katedry tělesné výchovy Jaroslava Vildtová, zaměřovaly se především na džezgymnastiku. V této funkci setrvala necelé dva roky, ale i tak se Jaroslava Vildtová zasloužila o kvalitní činnost žen. Po jejím odchodu se podíleli na vedení klubu samy členky. Každý rok byly vyškolovány nové cvičitelky a ty pak vedly jednotlivá cvičení. Vedle této skupiny samozřejmě dál fungovala klastická ZRTV. Ženy dál cvičily jednou v týdnu a cvičení si vedly také sami.

V těchto prvních letech stál v čele oddílu jako předseda Karel Voráček a ostatní funkce zastávali studenti. Soutěží v rámci ZRTV se účastnily pouze ženy a byly poměrně úspěšné, hlavně ve sportovní gymnastice. Mužská skupina byla v činnosti zhruba do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se rozpadla. Příčinou rozpadu byl malý zájem ze strany můžu. V roce 1981 pracoval výbor ve složení: předseda L. Nechvátal, hospodář I. Franková, jednatel M. Nezenová a cvičitelé Trávníčková, Remeš a Faifrová. Náplň cvičení se opět soustřeďovala na gymnastické prvky a míčové hry. V roce 1982 měl oddíl padesát tři stálých členů a sedm hostujících.

Od roku 1983 vedly tréninky Jana Hlavsová, Jindra Řiháčková, Hana Vašáková a Marcela Tatslerová, konaly se dvakrát v týdnu ve středu a čtvrtek. Dne 5. března 1983 se v Českých Budějovicích konala okresní soutěž odborů ZRTV ve sportovní gymnastice. Za TJ Slávii PF zde soutěžila Pavlína Maznová, která obsadila 7.-8. místo v kategorii žákyň. Družstvo obsadilo celkově 4. místo. Od prvního září 1985 převzala oddíl doc. PaedDr. Milada Krejčí, CSc., která se stala novou předsedkyní. Její zástupkyní byla zvolena Iva Kotrbová a tajemnicí se stala Jana Pokorná. Počet tréninků se zvýšil na čtyři za týden. V tomto roce měl oddíl celkem sedmdesát čtyři členů, z toho osm mužů a šedesát šest žen. Náplní hodin byla především gymnastická cvičení podle hudby. Stav členů k 1. 9. 1986 byl padesát sedm žen a třináct mužů a tréninky se konaly třikrát v týdnu. V roce 1989 projevilo zájem několik mužů o kulturistiku. Ještě v tomto roce bylo žádosti vyhověno a utvořena sekce kondiční kulturistika. Dále zde existovala rytmická gymnastika a tanec a cvičení s hudbou.

V roce 1991 se stala předsedou Kamila Hansová, počet členů byl devadesát osm. Cvičitelky předcvičovaly pravidelně třikrát v týdnu. Oddíl nevykazoval žádnou závodní činnost, zaměřoval se na kondiční trénink v aerobiku.

Oddíl vodní turistiky

Oddíl turistiky v podstatě navázal na dřívější oddíl turistiky, který pracoval od roku 1962 do roku 1965/66 a na činnost vodáckého oddílu, jehož náplní vedle sjíždění řek byla i účast na slalomových a sjezdových závodech. Význam pro jeho vznik v roce 1973 měla výstavba nové loděnice Pedagogické fakulty na slepém rameni Vltavy. Ustanovující schůze se konala 11. prosince 1973 za účasti sedmnácti členů a z nich byl vytvořen i první výbor. Prvním předsedou byl zvolen S. Podlaha, místopředsedou Ing. V. Vaněček, hospodářem V. Fúrst, propagačním referentem V. Blažek a politickovýchovnou práci vedl František Skřičil. První akce, které se oddíl zúčastnil bylo Odemykání Vltavy. Trasa vedla od Soumarského mostu až do Nové Pece. Následovalo několik akcí, kterých se bohužel zúčastnilo jen málo členů oddílu. V dubnu absolvovali členové Týden jarních sjezdů východočeských řek, v červnu měli vodáci svého zástupce na sjezdu alpských řek v Rakousku a celá sezóna byla zakončena Zamykáním Vltavy v říjnu 1974. Ještě téhož roku se oddíl rozrostl o jachetní sekci. Přes zimu 1974/75 si jachtaři postavili svou první loď pro čtyři osoby, turistickou plachetnici s kajutou, kterou pojmenovali Vlnka II.

V roce 1975 se vodní turisté opět zúčastnili Týdne jarních sjezdů východočeských řek a Zamykání Vltavy. Další rok na to jachtaři prošli dalším jachetním výcvikem konaném na Lipně. Oddíl měl ale také své zástupce na dálkových pochodech a archeologickém výzkumu Dívčího kamene. Od ledna 1977 začal pracovat výbor v novém složení, předsedou se stal Ing. V. Vaněček, trenérem M. Červený a členy výboru Karel Krejča, Květa Tomanová, Věra Brzlíková a Zdena Tesařová. V květnu 1977 uspořádala KTV ve spolupráci s oddílem turistiky TJ Slavie PF dálkový pochod, zúčastnilo se celkem šedesát devět nadšenců.

Společně s oddíly odbíjené a košíkové se turisté zúčastnili v roce 1978 zimního soustředění v Krkonoších. Zimní tréninky probíhaly v tělocvičně a od června se sjížděla Vltava či Lužnice, v červenci se pak účastnili vodáckého zájezdu po slovenských řekách. V dubnu 1978 se dvě členky oddílu zúčastnily dálkového pochodu Švejkova padesátka. Tato struktura práce oddílu pokračovala několik následujících let. V roce 1982 došlo k masovému rozvoji činnosti vodních turistů, stalo se tak zejména nárůstem členské základny oddílu. Členové se zúčastnili řady akcí: Zimního přechodu Šumavy, Sjezdu slovenských řek, Odemykání Vltavy, jachtaři závodili v soutěži 24 hodin non stop na Lipně a sjížděli Lužnici.

Od roku 1984 se prakticky všichni členové, bylo jich celkem třicet šest, podíleli na zajištění plavecké štafety měst na 1000 x 100 m, opět se konal sjezd Lužnice, Odemykání a Zamykání Vltavy a Sjezd slovenských a polských řek. V roce 1986 měl oddíl dvacet členů. V roce 1991 se stala předsedkyní Jana Bílková, posluchačka Pedagogické fakulty a počet členů byl dvacet sedm. V roce 1994 měl oddíl třicet osm členů. Oddíl byl zrušen v roce 1996.

Oddíl horolezectví

Oddíl byl ustanoven 24. října 1979 a z členů, kteří se na ustavující schůzi sešli, byl zvolen i první výbor. Předsedou se stal Jiří Čada, jednatelem Theodor Pártl, hospodářem Václav Hakl a metodikem Zdeněk Vít. Jejich zájem se nejprve zaměřil na Tejmov u Javorníka, kde byla fakultní horolezecká základna. Zpočátku na ně čekal úkol upravit terén, aby bylo možno uskutečnit jejich záměr. Absolvovali také soustředění na Šumavě, jehož náplní bylo praktické použití základních pouček při slézání skal. Další akcí bylo seznámení s lezeckými terény v Jihočeském kraji. Na Kleti proběhl cvičitelský kurs, který byl spojený se zimním tábořením. V rámci přípravy navštívil oddíl mimo krajové cvičné skály a závěrečné soustředění proběhlo ve Vysokých Tatrách. Tento rok byl pro oddíl spíše seznamovací, jednotlivci se účastnili vlastního slézání skal, výstupů a přechodů horských masivů.

V březnu 1981 se tři členové oddílu zúčastnili zimního soustředění ve Vysokých Tatrách na Popradském plese. Pět horolezců podniklo výstup na Gerlachovský štít a stejný počet prošel v srpnu letním soustředěním, které se konalo opět ve Vysokých Tatrách. První zahraniční akce se oddíl zúčastnil v Itálii, kde byly slezeny náročné alpské stěny. V roce 1982 došlo ke změnám ve výboru, předsedou byl zvolen František Kubík, jednatelem Pavel Kindlmann a pokladníkem Vladimír Bulant. Oddíl měl v této době dvacet členů z toho pět hostujících. Tréninky byly zaměřeny zejména na zlepšení fyzické kondice, konaly se hlavně v okolí Českých Budějovic. V létě se konaly tréninky v tělocvičně a v zimě pak náplň tvořil běh na lyžích. Horolezci se v roce 1982 zúčastnili mnoha akcí, jmenujme například přespolní běh na Kleť a běh po hřebech Krkonoš. Z vlastních akcí byly uskutečněny výstupy v Českém ráji, Prachovských skalách, Žlebech a Suchých skalách. Šest členů přešlo hřebeny Roháčů, tři slézali terény v severních a středních Čechách. Oddíl měl v tomto roce dvacet jedna členů.

V květnu 1983 se podíleli někteří členové na zajišťování juniorského setkání horolezců v Domoradicích. Činnost oddílu se i nadále úspěšně rozvíjela, měl celkem devatenáct členů. Byly uspořádány celkem tři besedy, kterých se zúčastnily oddíly obou vysokých škol. Jako téměř všechny oddíly TJ Slávia PF i horolezci se potýkali s nedostatkem materiálu a ve zkouškovém období a o prázdninách s docházkou. Zúčastnili se opět několika akcí například Krkonošské sedmdesátky, přechod hřebene Roháčů nebo přechod Velké Fatry. Následující tři roky se činnost oddílu shoduje s předešlými lety. V roce1986 měl oddíl celkem 16 členů a v roce 1989 14 členů. Horolezci zaznamenali velmi dobré výsledky při výstupech. Vyskytly se však problémy s materiálním zabezpečením činnosti a také členskou základnou, v oddílu nejsou již žádní studenty.

Oddíl šachů

Oddíl šachů, jako jeden z nejmladších vzniklých klubů TJ Slávia PF byl založen na začátku roku 1982 a jeho vedoucím se stal Milan Krýdl z katedry dějepisu. Po náboru z řad studentstva se podařilo kádr stabilizovat. Celkem měl oddíl v prvním roce své činnost osmnáct členů, z toho pět studentů, jednoho zaměstnance, tři hráče mimo fakultu a členskou základnu doplnilo žákovské družstvo. V prvním pololetí byla činnost zaměřena na teoretickou výuku, ale hráči si samozřejmě vyzkoušeli i hru. Tréninky probíhaly vždy ve středu v učebně sportovní haly VŠZ.

Žáci, jejichž družstvo tvořili například Bělohlav, Binka, Dušek, Kovačík, Neubauer a Balák se v tomto roce zúčastnili prvního turnaje ve kterém nejlépe skončil J. Bečička na 10. místě. Oddíl hrál v OP mužů, ale protože se hrálo včetně žáků, nastaly potíže se sehráváním zápasů, neboť hrací doba byla často ve večerních hodinách. V konečném hodnocení obsadili muži 5. místo z osmi startujících.

V sezóně 1982/83 se družstvo přihlásilo opět do OP. Většinu zápasů odehráli žáci, stejně jako v minulé sezóně, protože úroveň studentů neumožňovala jejich start. Tento rok došlo v umístění k zhoršení o jednu pozici. Přestože měl oddíl dostatečný počet šachových souprav, nevlastnil hodiny, které jsou potřebné k sehrání zápasů, takže si je musel půjčovat. To způsobovalo značné těžkosti při zápasech. V prvně uspořádaném přeboru oddílu byl nejlepším hráčem Neubauer před Kovačíkem. Úspěšní byli šachisté také na ostatních turnajích konaných v Táboře, Soběslavi a Sezimově Ústí. Žáci dosáhli svého vůbec nejlepšího umístění, když obsadili 5. místo z dvanácti družstev. Problémy nastaly v sezóně 1983/84, kdy byli žáci se souhlasem jednoty převedeni do TJ Škoda ČB. Se žáky totiž odešli i jejich rodiče, takže hráčský kádr se zúžil na pouhých pět členů z řad studentů. Bylo nutné přijmout nové hráče, aby byl celkový počet dvanáct hráčů a tím mohla být sestavena dvě družstva. Proto byl v květnu 1984 uspořádán náborový turnaj, ale zájem studentů nebyl veliký. V roce 1985 se družstvo opět přihlásilo do OP, v té době mělo osm členů. Stav členů šachistů byl k 26. 2. 1986 dosti špatný, pouze tři členové a proto také nevstoupili do soutěže. V roce 1987 se konal turnaj oddílu a v dalším roce se konaly další dva. V roce 1989 se počet členů zvýšil na deset kmenových a deset hostujících. V roce 1991 nevykazoval oddíl šachů aktivní činnost.

Oddíl windsurfingu

Ustanovující schůze oddílu windsurfingu se konala 7. 4. 1988. Tréninky byly v letním semestru spojeny s oddílem lyžování. Od jeho vzniku až do ukončení činnosti plnil funkci předsedy Jan Štumbauer. V roce 1988 – 1992 se závodníci oddílu Martin Matouš, T. Kala, T. Varga a M. Henzel zúčastňovali některých mistrovských a zejména akademických soutěží. M. Henzel získal titul akademického mistra ČR v kategorii divize 1993. Oddíl měl v roce 1991 sedm členů. V roce 1992 byl podán návrh, aby se oddíl windsurfingu přesunul do oblasti masového sportu a byly organizovány semináře pro studenty. V polovině 90. let přestal oddíl vyvíjet činnost a zanikl.

Kurzy windsurfingu probíhaly od 80. let do roku 1998 na Lipně většinou v lokalitě Jestřábí. Od roku 1998 začaly probíhat povinné i výběrové kurzy windsurfingu v mořských podmínkách. Těchto kurzů se každoročně zúčastňuje více než 160 studentů a dalších zájemců. Od roku 1999 katedra také uděluje licenci cvičitele windsurfingu III. třídy (licence C). V roce 1998 získal J. Štumbauer licenci B cvičitele windsurfingu a v roce 2002 mu byla FTVS UK Praha udělena licence diplomovaného učitele windsurfingu – cvičitele I. třídy. Postupně se podařilo velmi zlepšit materiální vybavení pro výuku windsurfingu. KTVS PF JU představuje v tomto směru špičku mezi Akademickými pracovišti v ČR.

Oddíl softbalu

V roce 1987 uspořádali členové oddílu turnaj. V roce 1994 měl oddíl dvacet dva členů. Oddíl softbalu ukončil svou činnost v roce 1997 v souvislosti s ukončením studia na PF posluchačů, kteří tvořili jádro oddílu.

Oddíl lehké atletiky

Oddíl lehké atletiky zahájil svou činnost od školního roku 1963/64 pod vedením Karla Krejči. Kmenovými členy byli posluchači, kteří neměli takovou výkonnost, aby mohli konkurovat závodníkům z jiných českobudějovických jednot. Kroužek se však po pár letech své existence rozpadl, došlo k tomu v sezóně 1968/69. Důvodem k rozpadu byla absence vlastního hřiště. Hlavní pozornost oddílu se soustředila na Akademické přebory vysokých škol, které pravidelně obsazoval. Ze soutěží, kterých se atleti v době své krátké činnosti zúčastnili, stojí za zmínku utkání s družstvem Vysoké školy zemědělské, ve kterém reprezentanti TJ Slávia PF zvítězili. Na Univerziádě v roce 1967 zvítězil Jiří Budil ve skoku dalekém. V květnu 1972 se někteří studenti zúčastnili Oblastních přeborů VŠ v lehké atletice. Gribač obsadil 9. místo ve skoku o tyči a Pán na trase 5km skončil na 8. místě.

Na žádost studentů schválil výbor opětovné založení oddílu atletiky. Ustanovující schůze oddílu atletiky se konala 16. 11. 1987. Oddílové tréninky se konaly jednou v týdnu v zimním semestru za účasti deseti členů a v letním semestru čtyřikrát týdně za účasti asi patnácti členů. V roce 1991 byl předsedou oddílu M. Vacík, počet členů byl osm. Atleti pracovali jen v letních měsících a neúčastnili se soutěží. V roce 1992 žactvo soutěžilo v OP a ve víceboji v KP. Uskutečnilo se také soustředění v Tejmlově. V roce 1994 měl klub atletiky celkem padesát dva členů a účastnil se OP. V roce 1997 ukončil oddíl svou činnost.

Oddíl tenisu

Oddíl tenisu byl založen na jaře 1982. Vedoucím byl jmenován Karel Krejča. Tenisté se hned přihlásili a začali připravovat na vstup do OP. Vedle této činnosti se jednotlivci také účastnili některých turnajů a brigády při úpravě loděnice. Bylo také nutné provést nábor nových zájemců pro rozšíření hráčského kádru. První výbor tvořili: předseda Karel Krejča, místopředseda Karel Uhlíček, tajemník Radek Bláha, hospodář Ilona Hyšplerová. První rok v OP nebyl příliš úspěšný, družstvo skončilo na posledním místě. Příčinnou takto špatného výsledku byla zejména nezkušenost a špatný přístup některých hráčů k utkání. Bylo tedy nutné zkvalitnit přípravu natolik, aby se umístění v další sezóně zlepšilo. Tréninkové možnosti však byly značně omezeny, TJ Slávia PF totiž nevlastnila kurty, na nichž by tenisté mohli trénovat. Díky dohodě s TJ Start ČB směli hráči využívat jejich kurty, které se nacházely vedle sportovní haly VŠZ. Problém však nebyl ani tímto krokem vyřešen, hřiště byla volná většinou jen v dopoledních hodinách a to měla většina studentů výuku. Tím také bylo způsobeno špatné umístění v další sezóně, kdy mužstvo obsadilo předposlední místo. V důsledku absence kurtů se začalo uvažovat o zrušení oddílu. Nakonec k tomuto kroku nedošlo, ale přesto nemohla být zahájená soutěž v OP.

V roce 1986 bylo rozhodnuto přihlásit družstvo mužů do okresní soutěže a pokračovat v náboru hráček. Velice rozumný návrh byl předložen výborem oddílu, který navrhl spojení s tenisovým oddílem Slávia VŠZ. Tím by se vyřešila otázka členské základny a také by se zvýšila kvalita hráčů. Hráči trénovali jednou v týdnu a připravovali se na OP mužů, který začnou hrát od května. Členskou základnu tvořilo šest hráčů. V roce 1987 měl oddíl patnáct členů a jedno družstvo bylo přihlášeno do OP. 10. 10. 1989 uspořádal oddíl turnaj, kterého se zúčastnilo deset dvojic.

Oddíl stolního tenisu

Tento oddíl začal svou činnost v roce 1962, hned po osamostatnění TJ Slávia PF. Tréninky se konaly v tělocvičně v Dukelské ulici v rozsahu dvou hodin týdně. Vedle toho také měli možnost hrát na dvoře menzy v Kněžské ulici. Bohužel i toto sportovní odvětví se setkalo s malým zájmem ze strany posluchačů. Proto jeho trvání nebylo dlouhé a ve školním roce 1964/65 se oddíl rozpadl.

V roce 1986 projednával výbor TJ Slávie PF žádost studentů opětovné založení oddílu. Doporučil iniciátorům, aby zpracovali plán činnosti a předložili jej výboru. Tréninky se zatím konaly dvakrát v týdnu. Oddíl byl po schválení založen v roce 1987.

Oddíl juda

Oddíl vznikl 30. listopadu 1972. Tréninky začaly od počátku následujícího roku a konaly se dvakrát týdně pod vedením Pavla Štindla. Činnost byla zaměřena na zlepšení fyzické kondice a na základní prvky sebeobrany. První výbor fungoval ve složení: předseda Květa Kroupová, jednatel Jarmila Vondrová, a hospodář Miroslava Polívková. Časem převzal vedení tréninků Karel Voráček a činnost oddílu pokračovala. Za necelých pět let své existence byl však oddíl juda v roce 1978 zrušen. Důvodem byl nedostatek členů.

Na VIII. Československé zimní univerziádě, která proběhla v Žilině, dosáhl vynikajícího úspěchu student PF Václav Kofroň, vyhrál soutěž judistů ve váze do 63 kg a získal tak titul akademického mistra ČSSR.

Oddíl kopané

Fotbalisté svůj oddíl založili již 15. října 1963, ale v průběhu 60. a na počátku 70. let byli vedeni společně s hokejisty jako oddíl lední hokej – kopaná. První výbor tvořili: předseda J. Lešek, jednatel O. Dvořák, hospodář Z. Koukal a trenér P. Aubrecht. Patronem za KTV se stal odborný asistent Václav Mašek. Tréninky se konaly vždy dvakrát v týdnu na hřišti TJ Koh-I-Noor ČB. Hned v prvním roce své existence se hráči zúčastnili přeborů vysokých škol.V roce 1970 se fotbalisté zúčastnili přeborů VŠ, kde vyhráli svoji skupinu a postoupili tak do finále. Na domácím hřišti mužstvo dokonce první finálový zápas vyhrálo, ale v odvetě v Praze podlehlo družstvu z FTVS a skončilo tak na 2. místě. V roce 1972 existoval už pouze oddíl ledního hokeje, fotbalisté byli oficiálně rozpuštěni. Jeho existence nebyla obnovena a mužstvo se každoročně schází pouze při účasti na vysokoškolských přeborech. V loňském roce obsadili fotbalisté na ČAH v Ostravě 2. místo ve futsalu. Tento rok se jim podařilo zvítězit v této sestavě: Urban Jiří, Křikava Jan, Vejmelka Michael, Šíma Libor, Pícha Zdeněk, Tůma Jan, Šebesta Karel, Strejc Josef, Ošmera Michael, Štercl Jiří, Doležal Martin.

Oblas Morava

Historie VSK VUT Brno

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ – historie sportovního klubu

Historie tělovýchovné jednoty na dnešním Vysokém učení technickém v Brně se začíná psát v roce 1953, kdy je ustanovena Slavia Vysoké školy Brno. V roce 1963 se Slavia VŠ Brno rozděluje na 3 tělovýchovné jednoty při jednotlivých vysokých školách (Slavia Technika Brno, Slavia Univerzita Brno, Slavia Vysoká škola zemědělská).

Pod vedením zkušených pedagogů (Vaníček, Vinařický, Bogdálek) tělovýchovná jednota Technika dosahovala velmi dobrých výsledků ve vrcholovém, výkonnostním sportu i v masové tělesné výchově. K nejúspěšnějším oddílům v letech 1963 – 1980 patřily :

  1. odbíjená, kde ženy pod vedením Z. Ondráčka získaly dvakrát 3. místo v extralize,
  2. basketbalisté muži vedeni J. Grulichem a J. Mrázkem se probojovali v roce 1973 do 1. ligy,
  3. nejpočetnějším a nejúspěšnějším oddílem v historii byl lyžařský oddíl sjezdařů vedený J. Bogdálkem a V. Podešvou. V soutěži družstev získali 7x titul mistra ČSSR a 3x se stali vícemistři. Řada závodníků prošla reprezentačními výběry. Významný podíl na činnosti VŠTJ měl i oddíl lyžařských rozhodčích – studentů – vedený M. Cetlem. Organizace lyžařských závodníků na všech úrovních vyvrcholila pořádáním mezinárodní zimní Univerziády 1978 ve Špindlerově Mlýně,
  4. stále rostoucí úroveň závodní i manažerské práce potvrzoval oddíl softbalu a baseballu (Drnec),
  5. velmi dobří byli i hokejisté, atleti a judisté.

Po reorganizaci vrcholového sportu počátkem 80. let odešli nejlepší sportovci do středisek vrcholového sportu a VŠTJ se plně věnovala výhradně studentskému sportu.

Změny v systému a organizaci sportu na vysokých školách po roce 1989 vedly k organizačním změnám v organizaci zabezpečení pohybových aktivit na VUT v Brně.

VSK Technika zaznamenala pokles svých členů a rozvíjí činnost závodních oddílů včetně výuky mládeže (lední hokej, baseball, softbal, judo, pozemní hokej).

V roce 1991 vzniklý Vysokoškolský sportovní klub Strojní fakulta je zaměřen na volnočasové sportovní aktivity studentů a zaměstnanců. Z počátku zabezpečuje pohybové aktivity Fakulty strojní a podnikatelské, později Fakulty chemické, architektury a výtvarných umění. Studenti zakládají oddíly se závodní činností, které dříve na VUT v Brně ke své činnosti neměly podmínky (americký fotbal, korfbal, triatlon, florbal, futsal, kondiční posilování, bouldering a horolezectví,..). Trendem jsou ale volnočasové sportovní činnosti studentů nezávodního charakteru a snaha o maximálním využití všech sportovišť školy.

Od roku 2002 je garantem sportovních a pohybových aktivit studentů a zaměstnanců celé školy Vysokoškolský sportovní klub (VSK) VUT Brno. VSK VUT Brno má v současné době 2 162 členů, v 15 oddílech. Největším oddílem je oddíl rekreačního sportu. Z oddílů se závodní činností patří k nejlepším členky sportovního aerobiku s účastí na ME a MS.

Historie VSK Technika Brno

Historie VSK Technika Brno spadá do roku 1953, kdy byla v Brně ustanovena Vysokoškolská tělovýchovná jednota s názvem Slavia VŠ Brno. Prvním předsedou byl Prof. MUDr. Jan Vanýsek. Jeho funkci převzal v roce 1956 Dr. Radoslav Vaníček.

V roce 1963 končí éra jedné VŠTJ v Brně a vznikají tři Vysokoškolské tělovýchovné jednoty – Slavia Technika (600 členů), Slavia Univerzita a Slavia VŠZ Brno. Od vzniku dne 1. dubna 1963 se předsedou Slavie Technika stal Prof. R. Vinařický, CSc., který v této funkci setrval až do roku 1968, kdy byl vystřídán Doc. Dr. J. Bogdálkem, CSc. 25. ledna 1968 byla Slavia Technika Brno přejmenována na VŠTJ Technika Brno a jejím předsedou se stal v roce 1970 prorektor VUT v Brně Prof. Ing. Z. Hostinský, DrSc. V dalších letech se na úspěšné činnosti VŠTJ Technika Brno podíleli její předsedové: JUDr. Sovadina, Doc. Dr. J. Fojtíček a JUDr. M. Kledus, kvestor VUT v Brně.

VŠTJ Technika Brno má v té době více jak 1500 členů a počet oddílů vzrostl na 14: atletika, horolezectví, judo, kanoistika, košíková, lední hokej, lyžování, odbíjená, ragby, sportovní gymnastika, stolní tenis, šachy, tenis, vodní turistika a dva odbory: turistika a ZRTV. K nejúspěšnějším oddílům patří basketbalisté, kteří v té době získali titul přeborník ČSR. Družstvo žen volejbalu získalo 3. místo v extra lize a muži bojovali na předních místech národní ligy. Kanoisté, kteří měli ve svém středu 2 státní reprezentanty Brázdovou a Odvarku,

soutěží v celostátní lize, lehcí atleti se probojovali do 2. ligy. V sedmdesátých letech vznikají další oddíly: baseball a softball, badminton, plavání, pozemní hokej, korfball, windsurfing. Velkých úspěchů dosahují baseballisté a ženy v softballu, jejich družstva se probojovala do finále celostátního přeboru. V lyžování je nejúspěšnější Vítězslava Kantová, absolutní přebornice ČSSR a reprezentantka na světové univerziádě v USA. Ve volejbalu byla D. Hubnerová vyhlášená nejlepší hráčkou tehdejší ČSSR. Družstvo ledního hokeje se umisťuje na 3. místě v rámci Brna. Judistky Maryšková, Čechová, Jakubcová, Knotková a Zoubková se stávají několikanásobné mistryně ČR i ČSSR v družstvech. Studentka R. Nedělová zvítězila ve windsurfingu na Čs. Univerziádě.

VŠTJ Technika Brno vychovala celou řadu nositelů titulu“ Mistr sportu“, vzorných trenérů a rozhodčích. Členové zastávají celou řadu důležitých funkcí v nejvyšších orgánech ČSTV i v mezinárodních sportovních institucích.

Vedle vlastní sportovní činnosti se VŠTJ Technika Brno podílela na budování nových sportovišť. Byla postavena nová sportovní hala v areálu VUT v Brně na Úvoze a vybudován sportovní areál na Kraví hoře. Přičiněním lyžařského oddílu byl vybudován první lyžařský svah s umělým povrchem a vlekem v Československu. Na Helgolandě vznikají nové tenisové

dvorce.

Po sametové revoluci dochází k reorganizaci vysokoškolského sportu. Vzniká Česká asociace vysokoškolského sportu. Vysokoškolské tělovýchovné jednoty mění název na Vysokoškolský sportovní klub (VSK). Na VUT v Brně došlo k další diferenciaci. Vznikají dně nové VSK: VSK fakulta strojního inženýrství a VSK fakulta elektroniky a informatiky, které se věnují především rozvoji masového sportu se zaměřením na nové sportovní discipliny. Ve VSK Technika Brno zůstávají především oddíly vrcholového a výkonnostního charakteru.

Předsedou VSK Technika Brno se stává Ing. Josef Prokeš, významný představitel volejbalu, který v této funkci působí až do roku 2002.

Až do roku 2000 se řadil VSK Technika Brno mezi největší vysokoškolské kluby v České republice. Drtivá většina členů se rekrutorovala z řad studentů vysokých škol v Brně. Pro svoji sportovní činnost využívala všechna tělovýchovná zařízení VUT v Brně.

Historie SKUP v Olomouci

Vysokoškolský sport v Olomouci má již svou dlouholetou tradici a je významným reprezentantem naší druhé nejstarší univerzity a celého olomouckého regionu.

V roce 1946 byla ve starobylé Olomouci obnovena univerzita s názvem Palackého Univerzita na které bylo také zřízeno studium učitelství TV jehož iniciátorem byl prof. Zbyněk Losenický. Tělesnou výchovu a sport v těchto počátcích organizoval a řídil ÚTV.

V listopadu 1950 byl založen TJ Sokol Palackého univerzity. Jeho prvním iniciátorem a předsedou byl doc. MUDr. Jan Mělka. Po zřízení kateder TV (KTV) v roce 1952 se dobrovolná tělesná výchova stala nerozlučnou součástí činností KTV na Palackého univerzitě. Ve vlastní TJ se postupně vytvářel a formoval zkušený funkcionářský kolektiv, který úzce spolupracoval s KTV a podílel se mimo jiné také na pořádání Československých univerziád v Olomouci (zimní 1961 a 1981, letní 1971 a 1978), organizoval řadu dalších významných akcí mezinárodního charakteru jako např. Memoriál 17.listopadu v plavání, tancích na ledě, Poháry 17.listopadu v basketbalu, volejbalu, Hanácký pohár ve vodním slalomu, Pohár Intervize v moderní gymnastice, MEJ ve volejbalu, basketbalu a řadu dalších.

Funkci předsedy TJ v tomto padesátiletém období vykonávali pánové J. Mělka, H.Hlava, B.Schober, K.Sommer, J.Zezula, V.Ošťádal, M.Holibka a L. Bank. Bylo by nevděčné nevyjmenovat další obětavé pracovníky a funkcionáře např. M.Adamuse, M.Buriánkovou, I.Havlíkovou, M.Havlíka, M.Komolou, J.Novosada, W.Stehlíka, V.Štekra, B.Štěpánovou, L.Zapletala a další.

Pracovníci TJ a to zejména učitelé KTV z nichž řada vykonávala trenérskou činnost v jednotlivých oddílech se snažili zvýšit počet sportujících studentů ale také jejich výkonnostní úroveň.

Každé období vysokoškolského sportu v Olomouci se vyznačovalo úspěchy v jednotlivých sportovních oddílech a to zejména v těch, kde se systematicky pracovalo od mládeže až po vlastní vysokoškoláky. Byly ale bohužel i vynikající oddíly např. oddíl moderní gymnastiky později také činnost oddílu LA, ve kterém byla řada reprezentantů ČR např. V.Srbová a Z.Černá, L.Pernica a další. Podmínky pro sportovní činnost se výrazně zlepšily výstavbou sportovní haly UP v letech 1974-1978, kterou iniciovala VŠTJ za předsednictví H. Hlavy a velkého přičinění obětavého pracovníka učitele odborné KTV J. Matěje.

Období po roce 1990 bylo ve znamení přeměn. VŠTJ Univerzita Olomouc se v roce 1992 přejmenovala na Sportovní klub Univerzity Palackého ( SK UP). Do funkce prezidenta klubu byl zvolen RNDr. Ladislav Bank z FTK, který tuto funkci vykonává i v dalších obdobích. Výkonný výbor SKUP vstoupil do tohoto obtížného období se snahou poskytnout oddílům co největší samostatnost v jejich činnosti a současně se podílet na vytváření co nejlepších podmínek. Snahou bylo rovněž zvyšování vlastní členské základny zejména z řad studentů UP. Pochopením vedení UP a nově zřízené FTK se stala univerzita hlavním garantem sportovní činnosti SKUP a to hlavně tím, že poskytuje klubu cvičební a tréninkové prostory pro sportovní vyžití a přípravy.

Sportovci studenti UP se prosazují ve všech vysokoškolských soutěžích, soutěžích ČSTV a v reprezentaci ČR. Např. Družstvo volejbalu žen se stalo od roku 1993 čtyřnásobným mistrem ČR. V individuálních sportech zde vyrůstá řada reprezentantů zejména v plavání a vodním slalomu.

Již po několik let jsou naši sportovci zařazování do desítky nejlepších sportovců olomouckého regionu. Volejbalistky – Štěpančíková, Dosoudilová, Celbová, plavci – Bazger, Juránková, Dub, vodní slalomář Knébl a další. Plavkyně Marcela Kubalčíková několikanásobná mistryně ČR startovala také na OH v Atlantě. Volejbalistky Celbová a Dosoudilová se staly v roce 1998 mistryněmi Evropy v beachvolejbale a startovaly rovněž na OH v Sydney. Horolezkyně Dina Štěrbová byla prvou československou horolezkyní, která v roce 1984 zdolala osmitisícový vrchol Čhooju. Závodníci SKUP také pravidelně reprezentují na mistrovstvích Evropy, mistrovstvích světa a světových univerziádách.

V posledním období mezi nejlepší herní oddíly stále patří oddíly basketbalu, volejbalu a vodního póla. V individuelních sportech je to oddíl kanoistiky a plavání. Zejména kanoisté – vodní slalomáři a to zásluhou několikanásobných přeborníků ČR Lenky Lagnerové, Roberta Knébla a Tomáše Slováka, kteří také získali řadu medailových umístění na mistrovství Evropy a mistrovství světa včetně titulů MS. V mladém oddíle aerobiku začínali také svou kariéru J. Strakoš, D.Holzer a V.Valouch několikanásobní mistři ČR a mistři světa v kategorii týmů.

V současné době má SKUP v Olomouci 24 oddílů s celkovou členskou základnou 2094 členů. SKUP patří mezi největší a nejúspěšnější vysokoškolské kluby a je významným reprezentantem vysokoškolského sportu a celého olomouckého regionu.

V posledních dvou volebních obdobích pracovali a pracují ve výkonném výboru L.Bank, P.Bazger, L.Kováčová, S.Horák, R.Pecháček, J.Přecechtěl, R.Rozsypal, L.Tomášek, R.Pučálka, M. Tuháček.