Na Mistrovství Evropy univerzit v bridži 2017 získal český tým stříbro
Česká juniorská reprezentace ve složení Michael Botur, Erik Klemš, Lukáš Kolek, Martin Melčák, Jakub Vojtík na AME ve španělské Fuengirole obsadila 2. místo.
“Naše pouť do Španělské Fuengiroly začala ve středu 19. 9. brzy ráno, když jsme se všichni, a dokonce i včas, sešli na pražském letišti. Cesta s přestupem ve Frankfurtu proběhla v pořádku, podpořená naší vidinou lepšího počasí (rozdíl cca 20°C). Tento rozdíl se ukázal být ovšem nevýhodou. Velká změna teplot, způsobená očividnou španělskou láskou ke klimatizaci, znamenala minimálně dva krušné dny pro 4/5 týmu.
Po klasickém vyzvednutí akreditací a nezbytném focení jsme se vydali ubytovat a odpočinout si před zahajovacím ceremoniálem. Celý turnaj byl společný pro šachy a bridž, v tom má EUSA očividně v plánu pokračovat. Po ceremoniálu už jsme neměli sílu na cokoliv, takže jsme spěchali do postele dohnat spánkový deficit.
První den, kdy nás čekalo 5 zápasů a 70 rozdání, jsme nezačali vůbec špatně. Nejprve výhrou nad University of Caen (12.97) a poté proti Leiden university (12.71). Slabší chvíle jsme si poté vybrali proti University of Antwerp (7.29) a Koc University (10,00). V této chvíli se nám německý tým i italským tým vzdálily na míle daleko, což nám moc klidu nepřineslo. V posledním kole naštěstí drtivá výhra nad pozdějším vítězem, Padova university (17.49). Rád bych tímto ještě poděkoval Kubovi Vojtíkovi, že za mě odehrál jeden zápas, protože teplota a nachlazení nejsou úplně nejlepším bridžovým vybavením.
Druhý den byly naplánovány čtyři zápasy, nejprve jsme porazili Istanbul university (13,72), nepříjemně nám dýchající na záda, a poté přišla prohra s TU of Munich (6,52), zřejmě největším favoritem soutěže, s věkovým průměrem cca 26 let. Po nalosování nás system poslal opět proti Leiden university (16.21) a opět proti Mnichovské univerzitě, kde jsme již nutně potřebovali vyhrát. Přes špatný začátek (obecně bych špatné začátky vytknul celému týmu jako asi největší problém), jsme dokázali zvítězit (15.85). V té chvíli se nám opět trošku lépe dýchalo a vypadalo to, že o medailové příčky si to rozdáme s Italy a Němci.
Třetí den začal volejbalovým turnajem pro účastníky, tím ale náš tým pohrdl a vydal se na poznávání místních krás, zejména tržnice, hradu a toho dne vlnami protkaného moře, od čehož jsme si slibovali více energie do odpoledních bojů. Po obědě následovalo druhé vítězství nad University of Caen (15,26), poté ale přišla prohra s Koc University (4.74), která pro nás byla trošku ledovou sprchou, zajímavostí je, že stačilo, aby impas ve velkém slemu seděl a ze zápasu bychom si nesli zhruba o 7VP více. Večer ještě proběhl speedball, kterého jsme se sice zúčastnili, ale velkou díru do světa neudělali.
Plán pro čtvrtý den byl jasný, co nejvíce zvítězit v prvních dvou zápasech, a pak uhrát co nejlepší výsledek s Italy a doufat, že to bude stačit na co nejlepší umístění, zároveň jsme se museli dívat i za sebe. Začali jsme vítězstvím s Istanbul University (14.19), která nám přinesla potřebný klid a téměř jistotu medaile, následující vítězství proti U. of Antwerp (17.77) nás poslalo poprvé po dlouhé době na druhé místo, před kolabující Mnichovskou univezitu, bohužel ale 19,91VP za Padovu. Náš náskok 4 VP neznamenal nic, zejména, když se vezme v uvážení, že jsme hráli s téměř jistým vítězem a Němci naopak s beznadějně posledním Leidenem. Naštěstí jsme v zápase hraném na vugraphu předvedli opravdu solidní výkon a vítězství (18,04) nám zajistilo 2. příčku, bez toho abychom se museli ohlížet na výsledky ostatních.
Pokud bych měl zhodnotit kvalitu turnaje, tak myslím, že byl vyrovnanější, než předchozí univerzitní akce, kterých jsem se zúčastnil. Soupeři nebyli nijak vynikající, ale zároveň zde většina týmů nebyla vůbec špatná. Pro náš tým se každopádně jedná o úspěch, v tomto složení je to pro nás první univerzitní medaile, ale doufám, že budeme v budoucnu mít ještě několik šancí sbírku rozšířit. Jednalo se také o zkoušku psychiky, protože jsme neměli na místě žádného kapitána, který by krotil naše mladé a v některých případech i horké hlavy.
Rád bych na závěr poděkoval všem, kteří nás podpořili, zejména Univerzitě Karlově, fondu mládeže a Českému bridžovému svazu. A také všem spoluhráčům z týmu, díky kterým jsme tohoto úspěchu dosáhli.”
Erik Klemš
